Peter Garnry (Saxo Banka): Úplná záchrana Řecka je v podstatě vyloučená
Evropa vysílá pozitivní signály a akcie na to reagují růstem. Investoři jakoby se chytali pověstného stébla trávy a věřili slibům německé premiérky Merkelové a francouzského prezidenta Sarkozyho, že do listopadu představí komplexní plán, který povede ke stabilizaci eurozóny. Jeho součástí má být vyřešení řecké krize, posílení bankovního sektoru a větší koordinace hospodářských politik zemí Unie. Ne každý ale těmto slovům věří. Jak například Romanu Chlupatému v Kodani řekl akciový stratég Saxo Banky Peter Garnry, úplná záchrana zadluženého Řecka je v podstatě vyloučená. Nejen proto je ale budoucnost nejistá.
Třetí čtvrtletí bylo z pohledu akciových indexů špatné. Co čekáte od čtvrtého čtvrtletí?
Tak čtvrté čtvrtletí, to je teď velmi obtížné říci. Je tu hodně turbulencí, hodně nejistoty. Ve druhém a třetím čtvrtletí jsme zažili zpomalení růstu ekonomiky. A mnozí stratégové a ekonomové teď předpovídají recesi. My si to nemyslíme. Podle nás se ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí nepatrně probere. Jestli společně s tím začnou posilovat akciové trhy, to je ale obtížné předpovědět. Trh totiž věří tomu, že přijde recese. A i když se tak makrodata zlepší, nemusí to ještě znamenat, že akcie začnou posilovat. Všude je totiž hodně nejistoty. Zejména kvůli bankám. To je velká neznámá. Hlavně bankovní sektor v Evropě.
Rozhovor s akciovým stratégem Saxo Banky Peterem Garnrym připravil Roman Chlupatý.mp3
Co se podle vás stane - zklidní se věci alespoň částečně a nebo se krize bude dál hrotit?
My si myslíme, že o všem teď rozhodne Evropa. Americká ekonomika je odolná. Sice zpomalila, ale podle nás nepropadne do recese - pokud tedy v Evropě nenastane totální chaos. Důležitá je také Čína. A tam poslední dostupné statistiky signalizují, že hospodářství sice nedávno zpomalilo, ale že se teď věci opět lepší. Minulý týden to například bylo patrné na indexu nákupních manažerů, který sestavuje banka HSBC. Jinými slovy, o všem rozhodne Evropa, respektive evropští politici. Otázkou přitom je, jestli má smysl do Řecka pumpovat další peníze. A stejně tak, jestli Němci budou ochotni něco podobného zaplatit.
Jaké řešení by evropští politici měli zvolit podle vás, co by teď bylo nejrozumnější?
Zaprvé, my jsme od začátku říkali, že Evropský fond finanční stability není dostatečně silný. No a teď - jaké to překvapení - se dočítáme, že není dostatečně silný. A podobné věci se opakují. To jen na okraj. My od počátku říkáme, že by bylo nejlepší, kdyby Evropa nechala Řecko zbankrotovat; kdyby došlo na spořádaný bankrot. Namísto do Řecka by se mělo zainvestovat do posílení evropského bankovního sektoru. Evropský fond finanční stability by pak měl zajišťovat stabilitu Španělska a Itálie. Protože ty jsou další na řadě. Všechno je to ale o tom, co se rozhodnou dělat evropští politici. A popravdě, co se politiky týče, to, jak Evropa funguje, neumožňuje teď dostatečně rychle reagovat na vývoj na trzích.
V záchranu Řecka, o které se stále tolik mluví, jinými slovy nevěříte, je to tak?
Monetární unie, v rámci které máte patnáct různých fiskálních politik, to je prostě něco, s čím se nedá pracovat. Což jsme ostatně my v Saxo Bance říkali od počátku. Podle nás lidé v Řecku právě kvůli tomu trpěli v posledních dvou letech už dost. Pokud ekonomika propadne o 7 procent, a pokud přitom máte poměr dluhu k HDP na úrovni 150 procent, tak si skutečně neumíme představit, že by někdy došlo ke splacení všech závazků.
Evropští politici se ale stále snaží Řecko zachránit a problémy narůstají. Je tak možné, že nakonec dojde k nekontrolovatelnému bankrotu, že se věci jaksi vymknou kontrole?
Může dojít k výbuchu. Podle nás ale nejde o ten nejpravděpodobnější scénář. Čekáme, že politici najdou nějakou cestu jak toto riziko do jisté míry zmírnit. K čemuž je ale třeba dodat, že pravděpodobnost výbuchu roste. Evropa má totiž velké problémy. Padající ceny bankovních akcií ovlivňují dluhopisové trhy. A můžeme tak zažít lavinový efekt, to ano.
