Pilip: Euro není řeckými problémy ohroženo
Společná evropská měna euro nezažívá zrovna dobré období. Jedna ze zemí eurozóny, Řecko, má obrovské hospodářské problémy, deficit veřejných rozpočtů se blíží třinácti procentům, země má příliš velké dluhy. Tyto problémy táhnou dolů i zbytek eurozóny. V průzkumu veřejného mínění v Nizozemsku tento týden například drtivá většina respondentů řekla, že by Řecko mělo eurozónu opustit. A mnoho Nizozemců by nejraději, kdyby se i jejich země vrátila k národní měně.
"Řecké potíže ohrožují euro tím, že se zhoršuje jeho prestiž, jako nastupující světové měny. Na druhou stranu hospodářská váha Řecka v rámci Evropské unie je poměrně malá, jedná se o několik málo procent. I kdyby Řecko nebylo schopné splácet své dluhy, nemůže to eurem otřást," říká Ivan Pilip, bývalý viceprezident Evropské investiční banky a dodává:
O problémech eura mluvili na Radiožurnálu Ladislav Tajovský z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze a Ivan Pilip, bývalý viceprezident Evropské investiční banky.
"Jako daleko vážnější je ten signální efekt, který potvrzuje to, že eurozóna není koherentní a rozdíly mezi jednotlivými zeměmi mohou postavení eura oslabovat."
"Podstatné je, jaký postoj k řeckým problémům zaujmou klíčový hráči Evropské unie, jako je například Německo nebo Francie. Euro je sice ekonomický projekt, ale s jednoznačným politickým cílením," uvádí Ladislav Tajovský z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze.
Pomoc, ne trest
Evropská unie prakticky ani nemá nástroje na to, aby Řecko za porušování pravidel eurozóny sankcionovala.
"Jak chcete za nedodržování Maastrichtských kritérií postihnout Řecko, když je dnes nedodržuje skoro žádná země eurozóny? Případné setrvání či nesetrvání Řecka v eurozóně tedy bude pouze politickým rozhodnutím," vysvětluje ekonom Tajovský.
"Pro Evropskou komisi nyní není prioritou vymyslet pro Řecko trest, ale pomoc," souhlasí Ivan Pilip. Podle něj ale musí něco dělat i samotné Řecko.
"Přes současné problémy je euro zavedenou měnou o jejímž zavedení uvažuje v horizontu několika let například Švédsko nebo Island," říká bývalý viceprezident Evropské investiční banky Ivan Pilip.
