Pilip: Řecko nemělo vstoupit do eurozóny

Z posledních agenturních zpráv vyplývá, že Evropská unie je na prahu dohody o pomoci fatálně zadluženému Řecku. Zprávy se odvolávají na slova eurokomisaře pro ekonomiku Olliho Rehna, který prohlásil, že je přesvědčen o tom, že dohoda bude uzavřena do několika dnů. Evropské akciové trhy po dvou dnech propadů o něco posílily. Spor o roli eura v ‚řecké krizi‘ ale odborníky a ekonomy stále rozděluje.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská unie | Foto: Tiskový servis Evropské komise

„Euro je nyní v nejvážnějších potížích od svého vzniku. Jsou to ale problémy, které se dokáží na úrovni Evropské unie vyřešit,“ myslí si bývalý viceguvernér Evropské investiční banky Ivan Pilip. Zároveň ale odmítá, že by za současnou krizí v Řecku stálo euro jako takové:

Přehrát

00:00 / 00:00

O roli eura a eurozóny na 'řeckou krizi' mluvili na Radiožurnálu bývalý viceguvernér Evropské investiční banky Ivan Pilip a Pavel Kohout, ředitel pro strategii společnosti Partners

„Je samozřejmě pravda, že důvěru investorů zvyšovalo to, že je Řecko členem eurozóny. Myslím si ale, že pokud Evropská unie udělala nějakou chybu, tak to bylo to, že vůbec Řecku umožnila euro přijmout. V situaci, kdy do eurozóny vstupovalo, na to nebylo připraveno. Jednotlivá kritéria splnilo jen díky velkému čarování s účetnictvím. Bohužel i ty páky, jak podobné kroky sankcionovat, jsou slabé a Řecko je dlouhou dobu obcházelo. V tom je klíčový problém.“

„Po řadu let od vstupu Řecka do eurozóny v roce 2001 trhy mylně hodnotily kreditní kvalitu Řecka, která byla na úrovní Německa nebo Holandska. Tím pádem se Řecko mohlo zadlužit víc, než je zdrávo. Nejprve to vypadalo, že euro Řecku pomáhá, nyní se ale ukazuje, že je tomu naopak,“ oponuje Pavel Kohout, ředitel pro strategii společnosti Partners a dodává:

„Euro je příliš tvrdá měna, která neodpovídá řecké ekonomice. Kdyby Řecko nemělo euro, ale původní drachmu, měna by dávno klesla. Podpořila by tedy turistiku v Řecku a řecký export. Tím pádem by omezila řecký deficit zahraničního obchodu. Dále by zde byly celkově vyšší úrokové sazby, které by vládě zabránily se zadlužovat. Také by nevznikla úvěrová bublina v soukromém sektoru. Kdyby Řecko mělo drachmu, pravděpodobně by žádnou krizí neprocházelo.“

Signál o stabilitě

Náklady na záchranu Řecka se teď pro Evropu odhadují až na 120 miliard eur. Podle Ivana Pilipa je hlavně třeba vyslat signál, že dojde ke stabilizaci. Jinak to může zvyšovat nejistotu kolem celé eurozóny.

„Jakou formu má pomoc mít a čím má být podmíněná, o tom diskuze ještě poběží. Jsem přesvědčen o tom, že by to mělo být formou půjček a nějakých nevratných dotací. Také to musí být vázáno na úsporné kroky a změny v řecké ekonomice,“ dodává Pilip.

„V tuto chvíli jsou otevřeny všechny scénáře včetně toho, že z eurozóny v budoucnu vystoupí samo Německo,“ domnívá se Pavel Kohout.

„Věc je otevřená, ale scénář, podle kterého by některá země z eurozóny vystoupila, považuji za málo pravděpodobný,“ reaguje Pilip.

Jan Piroch, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme