Platy britských bankéřů rostou. Hrozí sociální napětí

Sociální napětí v britské společnosti bude i nadále narůstat. Příčinou budou podle listu Guardian i platy ředitelů společností zahrnutých do indexu londýnské burzy FTSE 100. Ty za poslední rok vzrostly o 34 procent zatímco průměrný plat se zvýšil jen o 3,6 procenta. Navíc se mnohde bonusy bankéřů, jejichž direktivní omezení by ostatně měl v Londýně diskutovat Výbor evropských orgánů bankovního dohledu, vyšplhaly zpět na předkrizové úrovně.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

vedoucí odboru finančních analýz think tanku New Economic Foundation Tony Greenham. | Foto: Roman Chlupatý

Navíc se tak děje v době, kdy jsou britské banky stále dotovány státem, který tvrdě šetří, což může vyvolat protesty. Přímo v Londýně to Romanu Chlupatému potvrdil vedoucí odboru finančních analýz think tanku New Economic Foundation Tony Greenham.

Přehrát

00:00 / 00:00

V Londýně o této problematice s vedoucím odboru finančních analýz think tanku New Economic Foundation, Tony Greenhamem, mluvil redaktor Českého rozhlasu Roman Chlupatý.

Některé hlasy tvrdí, že případné reformy bankovního trhu oslabí britské finannčí ústavy na mezinárodních trzích – a že na to britská ekonomika nakonec doplatí. Co vy na to?

Ano, máte pravdu. To je významný argument, který bankovní lobby používá. Ale já si myslím, že v tomto případě je nutné rozlišit domácí retailové bankovnictví – pobočky, které slouží malým a středně velkým firmám a také jednotlivcům, a mezinárodní, investiční a korporátní bankovnictví. To druhé se odehrává na mezinárodních trzích a Londýn je jedním z center těchto trhů. A otázka zní: Proč by mělo Barcley’s a nebo HSBC ohrozit oddělení divize soustředící se na velké mezinárodní klienty od divize, která se soustředí na retailové operace? Odpověď souvisí s tím, proč jsou vlastně tyto dvě divize spojené. Vvklady v retailové divizi garantuje stát, a to umožňuje celé bance získávat kapitál mnohem levněji.

Řekněme, že se ani v nejbližších měsících a letech věci příliš měnit nebudou. Jak dlouho pak podle vás bude muset stát britské banky nějakým způsobem podporovat?

To je zajímavá otázka. My jsme se jí v naší analýze nepokoušeli zodpovědět, ale já bych řekl, že onen problematický creditní boom existoval zhruba deset let. Výsledkem byl výrazný růst cen nemovitostí a dalších aktiv. A tento stav i přes jistou korekci trvá. Pokud toto vezmeme v potaz, je podle mě možné, že bude trvat i dalších deset let, než vzniklá bublina skutečně splaskne, pomalu a bezpečně, tedy bez toho, aby způsobila nějaké výrazné hospodářské problémy. Jinými slovy, onen proces reformy bankovního sektoru, který bude vyžadovat vládní účast a vládní pomoc, může skutečně trvat ještě hodně dlouho.

Soustřeďme se na okamžitý dopad současné situace. Čekáte, že stát do bank příští rok bude muset napumpovat další miliardy. Může to ohrozit probíhající hospodářské ozdravení?

Víte, tady zuří spor, který je možné sledovat i ve Spojených státech a v Evropě. Jde o to, zda rychle seškrtat veřejné výdaje a vyřešit tak problémy spojené s vysokými deficity, a nebo zda nejsou tyto škrty ve chvíli, kdy banky odmítají půjčovat, nebezpečné. Zastánci druhého pohledu přitom tvrdí, že kombinace vládních úspor a nedostupnosti půjček ekonomiku přidusí. A já s tím souhlasím. Pokud se naplní naše předpověď a banky nebudou nadále schopné půjčovat – a to možná až do té míry, že firmám v příštím roce nebudou poskytovat nové půjčky – tak to ekonomiku přitlačí ke dnu. No a pokud by vláda ve stejnou chvíli začala škrtat výdaje, tak se pravděpodobnost, že se recese vrátí, o to zvětší. Proto si vláda bude muset vybrat: buď bude banky nadále podporovat, a ty pak budou půjčovat a pohánět tím hospodářské ozdravení, a nebo bude veřejné výdaje škrtat pomaleji.

Což znamená, jak vaše zpráva ostatně tvrdí, že vláda nyní škrtá mimo jiné i proto, aby si mohla dovolit pumpovat do bank další peníze. Nehrozí, že se proti tomu lidé začnou bouřit?

Víte ... letos banky působící v Londýně na bonusech vyplatí sedm miliard liber. To je částka shodná s tím, kolik bankéři dostali loni; a ne až tak odlišná od toho, na co si přišli před krizí – tehdy šlo o zhruba deset a nebo jedenáct miliard liber. Navíc banky i nadále budou vyplácet dividendy. A lidé se tak skutečně mohou začít ptát, jak je možné, že si banky mohou dovolit vyplácet tak štědré bonusy a dividendy a přitom být i nadále na státní podpoře. A to navíc v době, kdy vláda musí rušit některé státem poskytované služby.

Je tak možné, že veřejnost donutí vládu přestat bankovní systém podporovat - a že se proto některé z finančních ústavů dostanou do obtížné pozice a nebo možná i zbankrotují?

My nepředpokládáme, že by se něco takového stalo. Důvod je jasný. Pokud se podíváte na čtyři skutečně britské banky, tak HSBC a Barcley’s – pokud by byla nějaká hrozba, že by se staly insolventní, což my nepředpokládáme – jsou pro Británii tak významné, že by vláda stejně neměla jinou možnost, než je zachránit. Dvě zbývající banky už v jistém slova smyslu vlastní stát. No a malé a střední banky v podstatě nemáme. Což znamená, že možnost nějakého kolapsu vlastně nexistuje. A to je přesně ten problém – obecně známý jako 'příliš velký na to, aby se nechal padnout', to je problém, který se teď musí řešit.

Roman Chlupatý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme