Platy ve státní správě rostly od roku 2000 rychleji než v soukromých firmách
Češi si v průměru za posledních deset let polepšili na měsíčních platech o 10 300 korun. Lépe jsou na tom zaměstnanci státní správy, jejichž průměrná hrubá mzda se od přelomu století zvýšila o bezmála jedenáct tisíc. Lidé pracující pro soukromé subjekty totiž v porovnání s nimi hlásí růst o 900 korun nižší.
Vyplývá to z šetření Českého statistického úřadu, podle kterého na tom byli a jsou nejlépe zaměstnanci bank. Naopak nejmenší radost při srovnání výplatní pásky z roku 2000 a té současné mají zaměstnanci hotelů a restaurací.
„Pokud se v souvislosti se mzdami podíváme na srovnání státního se soukromým sektorem, tak je vidět několik bodů, které odráží samotný vývoj ekonomiky a vlastně i vývoj kondice státních financí. Zde můžeme pozorovat při pomalejším růstu ekonomiky nižší pružnost mezd ve vládním sektoru směrem dolů, tudíž je zde patrný silný růst“ uvedl na Rádiu Česko analytik Citibank Jaromír Šindel.
Češi si v průměru za posledních deset let polepšili na měsíčních platech o 10 300 korun. Otázka pro analytika Citibank Jaromíra Šindela a členku představenstva České společnosti pro rozvoj lidských zdrojů Yvonu Charouzdovou.
Druhou záležitostí je podle něj to, že krizová období let 1997 a 1998 nebo i současný rok budou spojená se silnějším propadem mezd ve vládním sektoru. „Ale na druhou stranu následující roky, alespoň jsme to viděli v letech 1999 až 2000, byly spojeny se silnějším růstem ve vládním sektoru, kde je možná patrná větší organizovanost a vyjednávací síla než v sektoru soukromém,“ dodal.
Nejlépe jsou na tom podle Českého statistického úřadu zaměstnanci bank. Platy bankéřů a obecněji zaměstnanců finančních institucí jsou přitom nyní celosvětově pod hodně ostrým dozorem.
„Jak může tato koordinovanost globální dohody o růstu mezd přibrzdit růst platů ve bankovní sféře je otázkou, nakolik bude patrná i v následujících letech. Pokud se bude zesilovat, můžeme pravděpodobně vidět nižší růst tohoto sektoru i nižší růst mezd než v minulosti,“ přiblížil analytik.
K růstu mezd může vést i přijetí eura
Co se týče výše a růst mezd, zůstane podle něj bankovní sektor i v dalším desetiletí na vrcholu žebříčku v porovnání s ostatními sektory.
„Na druhou stranu u ostatních sektorů především ve stavebnictví uvidíme, nakolik na něj negativně dopadnou fiskální škrty. Ale v delším časovém horizontu jsou to i další faktory, které budou ovlivňovat výši mezd. Například školné ve školství nebo privatizace ve zdravotnictví,“ uvedl.
„Také přijetí eura může vést ke zvýšení mezd, jelikož náš růst produktivity je silnější než v eurozóně. Což je tedy krátkodobě pozitivní, dlouhodobě by to bylo negativní. A v sektoru služeb to může být otevření trhu práce v sousedních zemích, které může vést k odlivu pracovní síly a možnému vyššímu růstu mezd v tomto sektoru,“ uvedl
