NKÚ: Nedostavěné plavební stupně na Labi vyšly už na 927 milionů, přeprava po vodě je v Česku dál mizivá

Za dosud nepostavené plavební stupně na Labi stát zaplatil 927 milionů korun, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Podíl vodní dopravy na přepravě zboží v Česku přitom zůstává podle kontrolorů nízký a k převodu části přepravy ze silnic na lodě nedochází. Kontrola se týkala projektů rozvoje vodních cest a podpoře nákladní vodní dopravy, které od roku 2014 vydalo ministerstvo dopravy a Ředitelství vodních cest. Ministerstvo zatím nereagovalo.

Praha (Aktualizováno: 8:31 22. 7. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tanker na Labi (ilustrační foto). | Foto: Ondřej Čermák / CNC | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Od roku 2010 se pomocí vodní dopravy přepraví ročně přibližně jen jedno procento z veškerého přepraveného zboží. Hlavní příčinou je nespolehlivost labsko-vltavské vodní cesty, zejména problémy se splavností v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem, uvádí v pondělí zveřejněná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). 

Řešením by podle ministerstva dopravy bylo vybudování plavebního stupně v Děčíně. ŘVC za jeho přípravu dosud zaplatilo 625 milionů korun. V názorech na výstavbu ale přetrvávají zásadní rozpory mezi resortem dopravy a ministerstvem životního prostředí, konstatuje NKÚ.

Podíl vodní dopravy na přepravě zboží v Česku zveřejněný ve zprávě NKÚ. Data pochází podle kontrolorů z dopravní ročenky z let 2015 a 2017. | Zdroj: NKÚ

Podobně je to i s plavebním stupněm Přelouč II. Je připravován od roku 1994 a přípravy provázejí opakované soudní spory mezi ekologickými organizacemi a státem. Ředitelství vodních cest (ŘVC) za jeho přípravu dosud zaplatilo 302 milionů korun.

Pokud nebude zajištěna spolehlivost labsko-vltavské vodní cesty a nebudou vyřešeny všechny problémy, hrozí to, že investice do nákladní vodní dopravy nebudou mít pozitivní dopad, varoval NKÚ. Příkladem takové investice je podle kontrolorů modernizace veřejného přístavu v Ústí nad Labem za více než 100 milionů korun, díky které se měla navýšit přeprava zboží na lodích.

Praha oživuje myšlenku ,vodní tramvaje‘. Speciální linky MHD mají vozit lidi k akcím na březích Vltavy

Číst článek

„Ve skutečnosti ale přeprava sypkých materiálů klesla, překládka kontejnerů nezačala vůbec,“ konstatoval NKÚ.

Kontroloři se zaměřili i na projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Zásadní podmínkou pro pokračování příprav budování koridoru je podle NKÚ právně závazná shoda všech zúčastněných států, kterých se projekt týká.

„Taková shoda však zatím chybí. Bez ní hrozí, že peníze budou vynakládány neúčelně,“ opět varoval NKÚ.

Výtky NKÚ se týkají také způsobu, jakým ministerstvo dopravy rozdělilo v letech 2008 až 2015 více než 53 milionů korun na modernizaci nákladních plavidel. Podporu příjemci dostávali, přestože ministerstvo předem nevyhodnotilo budoucí využití lodí a jejich přínos pro Česko. „Dopad takto použitých peněz na zvýšení využití plavidel byl v součtu mizivý,“ shrnul výsledek kontroly NKÚ.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme