Při omezení dodávek plynu by měl stát udržovat jen životaschopné segmenty, myslí si ekonomka
České firmy se obávají možného ukončení dodávek plynu z Ruska. Při jeho nedostatku by totiž přišly o dodávky jako první. Zásadní problém by to znamenalo pro 40 procent tuzemských výrobců. „V naší situaci potřebujeme nějakou páku, kterou stát bude mít na to, aby zajistil energetickou bezpečnost. A potřebuje ji zajistit rychle,“ říká pro Český rozhlas Plus Jana Matesová, dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance, pro Český rozhlas Plus.
Plyn do Česka zatím proudí, což se může kdykoliv změnit. Vláda se na problémy s dodávkami plynu snaží připravit, ukládá proto v maximální míře plyn do zásobníků. Ty jsou nyní naplněny na 40 procent, před zimou v nich potřebujeme mít alespoň 80 procent.
V Řečí peněz bude dnes řeč o roli státu a oprávněnosti regulace trhu v případě strategických komodit jako například ropy, elektřiny nebo plynu
Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN) přišel s nápadem vytvoření státního obchodníka pro energie, který by měl obchodovat rychleji a snad i levněji.
„Samozřejmě by to nemuselo být stoprocentní vlastnictví. Ovšem vidíme právě u ČEZu, kde stát má majoritu, že ani majorita – když potřebujete udělat nějaké velice rychlé opatření – nemusí stačit,“ myslí si ekonomka Jana Matesová.
Podle ní bude muset EU nakupovat plyn společně. „Česko není dost velký hráč. Na nejbližší období tohoto roku budou potřeba mezivládní smlouvy o solidaritě,“ uvažuje.
Ve státních rukou nejsou ani zásobníky. Na to by podle odbornice na světovou ekonomiku stačila dobrá legislativa.
„Legislativa musí mít vliv nejen na to, co případně soukromým majitelům nařizuje, ale musí mít i vliv na kontrolu. A to se týká nejen zásobníku energie, ale všeho, co je klíčové pro naši společnost, a to strategicky nebo bezpečnostně.“
Nedostatku plynu se tuzemské firmy velmi bojí, protože téměř pro polovinu z nich by jeho nedostatek znamenal velký problém.
„Ve chvíli, kdy by byly zavedeny regulační stupně, by vláda musela být opatrná a musela by rozlišovat, co jsou opravdu klíčové sektory a jaké podniky jsou životaschopné.“
Ekonomika potřebuje změnu
„Česká ekonomika má takovou strukturu, která jí dobře sloužila na začátku tisíciletí, teď už ale slouží velice špatně a tak je potřeba, aby se změnila. Měla velikou příležitost to udělat v době pandemie, ale neudělala, a plošně dotovala podniky. Víceméně tak zachovala stávající strukturu.“
„Teď je pět minut po dvanácté a je potřeba udržovat v chodu za peníze státu jen ty podniky, které jsou důležité pro chod společnosti, pro její soudržnost. Dále potravinářství, energetiku a nemocnice,“ shrnuje Matesová.
Přibyla: Zvládneme-li šetřit s energiemi a nastartovat zelenou transformaci, vyřeší to i geopolitiku
Číst článek
Padnout na kolena by mohlo třeba sklářství nebo hutnictví. „Myslím, že hutnictví nemá ve střední Evropě mnoho perspektiv. A co se týče sklářství, tam asi půjde jen o některé segmenty, protože do sklářství patří výroba automobilového skla. A automobilový průmysl u nás i v Německu je neobyčejně silný, takže si nemůžeme dovolit podlomit celý tento obrovský segment.“
„Je ale pravda, že to jsou skutečně nesmírně energeticky náročné provozy a je otázka, jestli bude nosné, aby se třeba užitkové nebo ozdobné sklo vyrábělo u nás,“ dodává Jana Matesová.
Co našim podnikům v současné situaci hrozí? Dělá vláda maximum pro to, aby naše hospodářství v případě omezení plynových dodávek nezkolabovalo a mohou se na možné problémy připravit i samotné podniky? Poslechněte si celý pořad, ekonomky Jany Matesové se ptá Naďa Bělovská.
