Gazprom opět sníží dodávky plynu. Na konci července plánuje další údržbu turbíny Nord Stream 1

Ruský plynárenský gigant Gazprom odstaví ve středu 27. července z provozu další turbínu plynovodu Nord Stream 1 kvůli údržbě. Dodávky plynu se tak dále sníží na 33 milionů metrů krychlových denně, tedy zhruba 20 procent kapacity, oznámila společnost. V současnosti je provoz plynovodu omezen na zhruba 40 procent kapacity a dodávky se pohybují kolem 67 milionů metrů krychlových denně. Německo uvedlo, že nevidí technický důvod pro další omezení.

Tento článek je více než rok starý.

Moskva (Aktualizováno: 20:09 25. 7. 2022) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

plynovod

V současnosti je provoz plynovodu omezen na zhruba 40 procent kapacity (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Nord Stream 1 je hlavní trasou pro transport ruského plynu do Evropské unie. Jeho maximální kapacita činí až 167 milionů metrů krychlových denně.

Mluvčí německého ministerstva hospodářství, že pro snížení dodávek plynu plynovodem Nord Stream 1 neexistuje technický důvod. „Vzali jsem toto oznámení na vědomí. Podle našich informací neexistuje žádný technický důvod pro snížení dodávek,“ řekl.

Evropská komise se chystá na možné vypnutí ruského plynu. Státy mají snížit spotřebu až o patnáct procent

Číst článek

Podle prohlášení Gazpromu se denní kapacita v ruské kompresorové stanici Portovaja kvůli údržbě další turbíny sníží 27. července v 6.00 SELČ na 33 milionů metrů krychlových denně, napsala agentura Reuters.

Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na twitteru uvedl, že Gazprom snížením dodávek plynu dál zvyšuje jeho cenu. „O to nezbytnější je zajistit solidaritu v EU, a posílit tak naši odolnost proti ruskému zneužívání energetiky jako zbraně. Přesně to bude naším cílem na mimořádné radě EU pro energetiku, kterou jsem na zítřek (úterý) svolal,“ napsal na twitteru.

Gazprom v polovině června snížil objem dodávek asi na 40 procent kapacity. Zdůvodnil to technickými problémy souvisejícími s kompresorovou turbínou, kterou partnerská německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu. Zařízení se ale kvůli sankcím uvaleným na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu nemohlo z Kanady vrátit. Němečtí představitelé toto vysvětlení odmítli, Siemens Energy je naopak potvrdil.

Kanada pak rozhodla o výjimce ze sankcí, která umožnila, aby se turbína vrátila do Evropy. Agentura Reuters v pondělí uvedla, že Siemens Energy již předal ruskému plynárenskému podniku Gazprom dokumentaci k opravené turbíně.

Firma Siemens Energy oznámila, že přeprava turbíny do Ruska může začít okamžitě a vše teď závisí na Gazpromu.

Německé úřady poskytly firmě Siemens Energy všechny potřebné dokumenty pro vývoz turbíny do Ruska na začátku minulého týdne a Gazprom o tom ví. Chybí však celní dokumenty pro dovoz do Ruska a ty je povinen poskytnout Gazprom, uvedl Siemens Energy. Dodal, že nevidí žádnou souvislost s problémem s turbínami a omezením dodávek plynu zavedeným Gazpromem.

Plynovod byl tento měsíc deset dní mimo provoz kvůli plánované údržbě. Jeho provoz byl obnoven minulý týden, objem přepravy však zůstal na 40 procentech.

Putinovo varování

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden prohlásil, že Gazprom je připraven svým závazkům ve vývozu plynu dostát. Varoval nicméně, že kapacita plynovodu Nord Stream 1 by se kvůli pomalému postupu při údržbě zařízení mohla ještě snížit.

Politici v Evropě opakovaně varovali, že by Rusko mohlo tuto zimu přerušit dodávky plynu, což by mohlo způsobit propad německé ekonomiky do recese a prudký nárůst cen plynu pro spotřebitele. Německo bylo minulý týden nuceno zachránit firmu Uniper, největšího dovozce ruského plynu.

Gazprom hodlá plnit své závazky, chyby v energetické politice dělá Západ, uvedl Putin k vývozu plynu

Číst článek

Rusko trvá na tom, že je spolehlivým dodavatelem energií a odmítá obvinění Západu, že využívá energii k vydírání Evropy. Problémy s dodávkami si podle Moskvy EU způsobila sama svými restrikcemi.

Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně České republiky.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu roste. Krátce po 17.30 SELČ se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala nad 176 eur (přes 4300 korun) za megawatthodinu (MWh), a vykazovala tak růst o více než deset procent. Před rokem plyn v TTF stál zhruba 21 eur/MWh.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme