V Turecku byl zahájen provoz plynovodu TANAP. Díky němu by měla klesnout závislost Evropy na Rusku
Plynovod Transanatolian Natural Gas Pipeline (TANAP), který přivádí do Turecka plyn z Ázerbájdžánu, v úterý oficiálně zahájil provoz. Plynovod vede až na hranice s Evropskou unií a je součástí širšího evropského projektu, jehož cílem je omezit závislost Evropy na ruském plynu. Kromě toho je projekt součástí ambic Turecka stát se velkým energetickým centrem.
Oficiálního zahájení provozu se zúčastnili prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan a ázerbájdžánská hlava státu Ilham Alijev. Mezi hosty byl také ukrajinský prezident Petro Porošenko a srbský prezident Aleksandar Vučić. „Činíme historický krok. Zahajujeme projekt, který je energetickou ‚hedvábnou stezkou‘,“ řekl při zahajovacím ceremoniálu Erdogan.
Německé společnosti se stahují z Ruska. Příčinou jsou sankce, pokles rublu i nižší tržby
Číst článek
Turecký prezident rovněž uvedl, že do Turecka by mělo do roku 2020 plynovodem ročně přitéct šest miliard metrů krychlových plynu. Dalších deset miliard metrů krychlových by mělo téct dál do Evropy. TANAP má být časem na řecko-turecké hranici napojen na plynovod Trans-Adriatic Pipeline (TAP), kterým má proudit plyn přes Řecko a Albánii do Itálie. Podle Erdogana by se tak mohlo stát už v červnu 2019.
TANAP je dlouhý 1840 kilometrů a přepravuje plyn z rozsáhlého pole Šach Deniz II z Ázerbájdžánu přes Gruzii. Náklady na výstavbu činily 7,99 miliardy dolarů (175 miliard korun), uvedla agentura Reuters. Kapacitu plynovodu lze rozšířit na 22 miliard metrů krychlových, a v případě dodatečných investic až na 31 miliard metrů krychlových. Další plyn by mohl do plynovodu proudit z Íránu, Iráku, Turkmenistánu a Ruska.
Akcionáři TANAP jsou ázerbájdžánská státní energetická společnost SOCAR s podílem 51 procent, turecká Botas (30 procent), BP (12 procent) a SOCAR Turkey (sedm procent).
