Síla Sibiře začala zásobovat Čínu ruským plynem. Na kolik projekt vyšel, Gazprom tají
Nový plynovod s názvem Síla Sibiře od pondělí zásobuje Čínu ruským plynem. Provoz nového plynovodu spustili prostřednictvím telemostu ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. Cena plynovodu není veřejně známá, v minulosti se hovořilo o 1,1 bilionu rublů, tedy v přepočtu o zhruba 400 miliardách korun. Zahraniční zdroje nicméně uvádějí i několikanásobnou cenu.
Plynovod začíná na východní Sibiři, severně od jezera Bajkal v republice Sacha, a ústí na rusko-čínské hranici u města Blagověščensk.
Síla Sibiře měří přibližně 2200 kilometrů, tato podoba ovšem není konečná. Do budoucna se plánuje počátek plynovodu hlouběji v ruském vnitrozemí. V další fázi by se mělo potrubí protáhnout na vzdálenost až 3000 kilometrů. Následně se uvažuje o propojení s již existujícími plynovody, které zásobují západní Sibiř. Znamenalo by to propojení v soustavnou síť plynovodů napříč Ruskem od západu na východ.
Nová dohoda o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy je v nedohlednu. Současná končí za měsíc
Číst článek
Pro obě země je projekt výhodný. Na jedné straně Rusku to pomůže omezit závislost na dodávkách plynu do Evropy, které jsou totiž delší dobu ohrožené z hlediska politické nestability. Příkladem může být staronový spor s Ukrajinou o dodávky a tranzit plynu dál do Evropy. Druhým plusem pro Rusko je, že díky stavbě plynovodu do Číny vybuduje potřebnou infrastrukturu i pro svou potřebu. To pomůže třeba rozvoji Dálného východu.
Na druhé straně Peking rozrůzní zdroje dodávek plynu, jehož spotřeba neustále roste. Předloni byla Čína vůbec největším dovozcem plynu na světě. Neustálá rostoucí spotřeba se váže mimo jiné na snahy snížit znečištění z uhelných elektráren.
Zdroje plynu pro Čínu
Plyn odebírala Čína z Ruska již dříve, nicméně v podstatně menším měřítku a složitější cestou. Chybělo potřebné potrubí pro plynovod. Plyn se těží například na ruském ostrově Sachalin, odkud vede potrubím do Vladivostoku, z něj se následně přepravuje na lodích.
Lodní cestou Čína odebírá plyn i z jiných zemí. Ve zkapalněné podobě ho dováží například z Austrálie nebo Indonésie. Důležitým zdrojem nadále zůstává plynovod ze Střední Asie, přesněji z Turkmenistánu, odkud se vede přes Uzbekistán a Kazachstán dál do vnitrozemí.
Do budoucna se počítá s ještě jednou větví ruského plynovodu, která by plyn přiváděla z východní Sibiře do čínského vnitrozemí přes Mongolsko. I přes nutné dodávky plynu má Čína vlastní zásoby, domácí zdroje jsou ale zatím omezené.
Kolik nový plynovod stál, není veřejnosti zcela známo. Ruská firma Gazprom si některé údaje hlídá s tím, že se jedná o obchodní tajemství. Původně Gazprom uváděl náklady okolo 800 miliard rublů, pak asi 1,1 bilionu rublů, což je v přepočtu zhruba 400 miliard korun.
Gazpromu klesl zisk o 45 procent, na vině je nižší vývoz a ceny dodávek do Evropy
Číst článek
Zahraniční zdroje nicméně hovoří až o několikanásobné částce. Reálné náklady zná pouze Gazprom, potažmo ruský stát, který je většinovým vlastníkem firmy.
Známý ale je fakt, že obě země se na projektu dohodly v roce 2014. Následně spolu Gazprom a čínská společnost CNPC podepsaly dlouhodobou smlouvu o dodávkách plynu, konkrétně hovoří o době 30 let. Šéf Gazpromu Alexej Miller se nechal slyšet, že si díky tomuto obchodu společnost vydělá přibližně 400 miliard dolarů. Což je v přepočtu 9,25 bilionu korun.
