Po Řecku a Irsku rdousí předluženost i Belgii
Britské deníky spekulují o dalších následovnících osudu Řecka a Irska. Obě země požádaly Evropskou unii o finanční pomoc a dostaly ji. Dalšími adepty na záchranu by mohly být například Portugalsko, nebo také Belgie.
Cena dalších půjček Belgie na finančních trzích výrazně stoupla. Už teď překročil belgický státní dluh 100 % hrubého domácího produktu. Je to třetí největší zadlužení na starém kontinentu.
O situaci v Belgii mluvil na Rádiu Česko tamní zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák
Postavení Belgie na finančních trzích ovlivňuje nemocný bankovní sektor, který napůjčoval peníze i těm, u kterých se dalo pochybovat, že je budou moci splatit.
V Belgii se nedostává peněz ve všech oblastech. Zemi tak může zaskočit třeba i sněžení, na které není mechanizací ani posypovými materiály připravena. Valonsko plánuje zpoplatnění dálnic, aby je mohlo dále udržovat. Ve Vlámsku se uvažuje o tom, že se vypne osvětlení dálnic, aby se ušetřilo. Nerozvíjí se infrastruktura, některá chátrá a je to vidět na silnicích, chodnících i domech.
Belgii podle analytika britského listu The Guardian neprospívá také politická nestabilita. Od června nejsou politické strany schopné sestavit federální vládu.
V případě rozpadu Belgie by vyvstala kardinální otázka, jak si obě entity svůj dluh rozdělí.
Přispějí i Češi?
Německý deník die Welt napsal, že Evropská komise navrhla zdvojnásobení záchranného fondu. Stávajících 750 miliard eur na úvěrech a garancích, z toho 440 od eurozóny, údajně nemusí stačit. Ale Německo se tomu brání.
O záchranném balíčku pro předlužené země eurozóny mluvil na Rádiu Česko Jan Jedlička, ekonom evropské kanceláře České spořitelny
Předseda euroskupiny, tedy skupiny zemí platících eurem, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker k tomu poznamenal, že Německo přestává být solidární s Unií. Narážel tím na německo- francouzský návrh, aby dluhopisy zemí eura měly doložku o nucené restrukturalizaci, jako dluhopisy rozvojových zemí. A zřejmě také na návrh, aby se investoři podíleli na nákladech na oddlužení zemí, jejichž dluhopisy kupují.
Server IDNES s odvoláním na dva ministry české vlády napsal, že zdejší kabinet řeší, jak se zachovat, pokud by i Česko další členské státy žádaly o přispění do záchranného plánu pro eurozónu.
Píše také o údajném přání prezidenta Klause, aby si Česko, podobně jako Británie, či Dánsko vyjednali opt-out na přijetí eura. Tedy vyjednání toho, že i když budeme splňovat kritéria na přijetí eura, přijmout ho nebudeme muset.
