Pobaltí se odráží ode dna, ztrátu může dohánět několik let

Pobaltské státy, navzdory zdravé rozpočtové politice a nízké zadluženosti, spadly do hluboké hospodářské krize. HDP Lotyšska loni kleslo o neuvěřitelných osmnáct procent, Litvy o patnáct, Estonska o čtrnáct. Poslední čísla ale naznačují, že Estonsko se již z krize dostává.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mořské pobřeží v Nerinze | Foto: Fotobanka stock.xchng, Piret Tamm

Navzdory tomu, že Estonsko uprostřed recese přijímá euro, zde za druhé čtvrtletí hrubý domácí produkt vzrostl o tři a půl procenta. A to za situace, kdy se muselo vypořádat s mimořádnými škrty i proto, že příštím rokem vstoupí do eurozóny.

Litva a především Lotyšsko, které se stalo symbolem krize, budou mít cestu pravděpodobně těžší. Ekonomický stav pobaltských států bude zřejmě patřit k hlavním tématům čtyřdenní schůzky premiérů Estonska, Litvy a Lotyšska, která dnes začne.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s ekonomem Partners Pavlem Kohoutem o dopadech ekonomické krize v Pobaltí.mp3

„Struktura vývoje je ve všech třech ekonomikách stejná. Liší se v podstatě jen v číslech, v míře. Estonsko je na tom o něco lépe, ale nezaměstnanost se zde blíží dvaceti procentům,“ říká ekonom společnosti Partners Pavel Kohout.

Důvod propadu pobaltských zemí do krize vidí Kohout v navázání jejich měn na euro, a v tím podmíněné obrovské expanzi úvěrů, zejména ve stavebnictví a developmentu v letech 2003–2007. „Poté proto zažily drsnou realitní krizi,“ vysvětluje.

Estonsko přejde v lednu 2011 na euro, přičemž už nyní je jeho měna pevně navázána na kurz eura. „Nebude to znamenat nic zvláštního, protože Estonsko používalo euro od té doby, co euro vzniklo, předtím byla jeho měna navázána na německou marku,“ předpovídá Kohout minimální změnu.

Estonský statistický úřad v polovině srpna konstatoval, že růst v posledním čtvrtletí zajišťoval zejména průmyslový sektor, domácí poptávka a stavebnictví však zůstaly stále ještě slabé. Ekonomové předpokládají, že růst bude ve druhém pololetí pokračovat.

Růst zaznamenávají i Litva a Lotyšsko

Země má mírnou výhodu také v sousedství Finska, které je nesrovnatelně vyspělejší. „Dá se hovořit o příznivém vlivu bohatého souseda, navíc jazyky jsou příbuzné, nikoli srozumitelné. Ale není to žádná zásadní záchrana,“ střízlivě hodnotí Kohout.

Ve druhém čtvrtletí se z téměř dvouleté recese vymanila i Litva, jejíž HDP vzrostl meziročně o 1,1 procenta. Lotyšsko sice v mezičtvrtletním srovnání rostlo již druhé čtvrtletí po sobě, meziročně však byl jeho HDP stále nižší.

Jako jediné z pobaltských zemí se Lotyšsko kvůli krizi muselo obrátit o pomoc na Mezinárodní měnový fond. „Po rozpočtové stránce by se už všechny tři země mohly obejít bez dalších záchranných úvěrů, ovšem ekonomická čísla nadšení rozhodně nevzbuzují. Ztráta, která tam nastala, se bude dohánět několik let,“ varuje Kohout.

Václav Sochor, Lucie Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme