Pobaltí už téměř rok bojuje s krizí
Lotyšsko a Litva patří mezi země, které velmi tvrdě zasáhla ekonomická krize. Platy se snížili na polovinu, zavřelo se pár škol a nemocnic a šetří se na všem. Tak vypadá současná situace v pobaltských zemích. Stát se prostě chová jako rodina, které došly peníze.
Litva a Lotyšsko mají dnes jedno společné. V obou zemích se šetří na všech frontách. „Velmi tvrdě jsme seškrtali státní rozpočet, propustili jsme spoustu státních zaměstnanců a ostatním snížili platy,“ říká poslanec litevského parlamentu Mantas Adoménas.
Reportáž o Litvě a Lotyšsku připravil zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška.
Lotyšské policistce Valeriji se krize připomíná každý den: „Pociťujeme ji velmi silně. Plat nám snížili téměř o polovinu a musíme šetřit prakticky na všem. Zaplatíme za byt a všechny účty a už nám moc nezbude,“ popisuje rodinou situaci. Šetření se dotklo i politiků. „Výdaje jsme seškrtali. Můj plat se v porovnání s loňským rokem snížil o 45 procent. Šetříme na všem, opatření jsou velmi přísná,“ říká hlavní ekonomický poradce lotyšského premiéra.
Velmi neobvyklý dopad krize na běžný život nabízí lotyšský analytik Dmitry Petrenko: „Spousta lidí se zbavuje domácích zvířat. Buď nemají na jejich krmení peníze, nebo odjíždějí za prací do zahraničí.“ I tak se projevuje krize v praxi, říká analytik.
Měli jsme si šetřit. Teď by se peníze hodily
„Chtěli jsme žít dneškem, měli jsme se dobře. Proč myslet na to, co bude zítra? Teď vím, že to byla velká chyba. Dnes by se našetřené peníze hodily,“ přiznává osmadvacetiletá žena. Její slova potvrzuje i poradce premiéra: „Panovala společná vlna lehkomyslné euforie, že se nám bude žít lépe a lépe, že tak už to bude na pořád. Soused si vzal půjčku, tak proč ne i já,“ vysvětluje expert.
Jenomže tu euforii posilovali v lidech právě politici. Ještě před rokem slibovali vzdušné zámky. Logicky tak až na minimum klesá jejich kredit v očích veřejnosti. „Je to tvrdé a lidem se to nelíbí. Nejsou to populární opatření a poslanci jsou proto v zemi velmi neoblíbení, ale jiné řešení nám nezbývá,“ přiznává litevský poslanec Adoménas.
Najdou se ale i politici, kteří by paradoxně chtěli národ utěšit dalšími nereálnými sliby. Jejich řešením krize je populismus. „Pokud máte volné peníze, je nutné je vložit do obnovy ekonomiky a ne okamžitě utrácet, populisticky zvyšovat důchody nebo sociální přídavky jenom proto, aby vás voliči opět zvolili,“ říká někdejší litevský prezident a ikona boje za demokracii Vytautas Landsbergis.
„Šetřit musí všichni, škrty ve státním sektoru byly velmi bolestivé a dnes jsme na to všichni špatně. Abychom ale získali důvěru lidí, nesmíme paradoxně naše problémy skrývat,“ přiznává poradce lotyšského premiéra.
Žádně protesty se nekonají
Lidé v Pobaltí ale zatím snášejí drastická úsporná opatření relativně klidně v porovnání s protesty v Řecku. „Lidé namísto otevřené kritiky politiků raději půjdou domů, vypnou televizi a budou si stěžovat sousedovi. Občanská společnost u nás v Lotyšsku nefunguje a politici toho využívají,“ dodává analytik Petrenko.
I samotní politici ale přiznávají, že selhali. „V našem případě sehrála hlavní roli velmi lehkomyslná politika: utratit všechno co bylo v rozpočtu a nemyslet na roky příští. Nikdo si nepřipouštěl, že by mohla přijít nějaká krize,“ přiznává Guns Freimanis.
„Tato krize mnoha lidem, samozřejmě těm, kteří ji přežijí, ukáže, že je potřeba plánovat, myslet na budoucnost a šetřit si na horší časy. To bude naše společné ponaučení,“ dodává Dmitry Petrenko.
