Počasí ničí zemědělcům úrodu. Katastrofa, říkají
Deštivé a chladné počasí, které trápí už několik týdnů celou Českou republiku, ohrožuje letošní úrodu. Přemíra vody a plísně by mohly podle odhadů odborníků snížit úrodu například obilovin, pícnin a zeleniny až o desítky procent. Některé druhy plodin na podmočených polích dokonce vůbec nevzešly.
Je to katastrofa, říká Petr Bláha, agronom Zemědělského družstva Partutovice na Přerovsku, které hospodaří na Oderských vrších, tedy mimo zaplavené oblasti. Jindy mají touto dobou už sklizeny pícniny a seno, jenže letos všechno hnije.
Letošní úrodu ohrožuje deštivé počasí. Situaci shrnula redaktorka Dana Votýpková
„Nemůžeme nic dělat, navíc nemáme co krmit, protože jindy už jsme měli dávno udělaná sena,“ stěžuje si Bláha.
Nejde jen o tradiční nářky zemědělců, za kterými automaticky následuje žádost o státní dotace. Vytrvalý déšť a nízké teploty v květnu se podepsaly podle vedoucího ústavu zelinářství a květinářství Mendelovy univerzity Roberta Pokludy na většině plodin, které letos na jaře zemědělci zaseli.
„Poškozuje to prakticky všechny kultury, zvlášť jednoleté, které mají kořenový systém menší, protože na jaře teprve zakládají svůj růst. Méně budou poškozeny vytrvalé porosty, ale co se týče jednoletých, tak se hovoří prakticky o všech zeleninách stejně jako dalších plodinách,“ vysvětluje Pokluda.
Rostliny se dusí
Všechny rostliny trpí stejným způsobem. Na podmáčených polích se prakticky udusí, protože v půdě je nedostatek kyslíku. Rostliny od kořenů nedostávají živiny ani vodu, dodává Pokluda:
„Projeví se to tím, že rostliny zastaví růst, žloutnou, vyskytují se na nich různé toxicity nebo projevy nedostatku výživy a s tím pak souvisí jejich stagnace, případně až úplný úhyn.“
Pokluda mluví o obilovinách a zelenině, zejména cibuli a mrkvi. V Zemědělském družstvu Partutovice se ale s obavami dívají hlavně na svá kukuřičná pole.
„Kukuřice už 14 dní stojí, jsou žluté jaké citron. Tam samozřejmě biologický proces probíhá a teploty nedovolují kukuřici růst, takže výnos bude špatný,“ potvrzuje agronom Petr Bláha.
Na rozmáčená pole nemůže technika
Rozmáčená pole navíc nedovolují, aby na ně vyjela technika a plodiny chemicky ošetřila. A to je další problém, který trápí agronoma z Partutovic na Přerovsku Petra Bláhu:
„Neudělali jsme žádnou chemii na obilovinách, nemáme dokonce jařiny ošetřené proti plevelům ani je nemáme přihnojené, protože od 2. května jsme neudělali vůbec nic. K dnešnímu dni u nás napršelo 290 milimetrů vody.“
Vody je třikrát více než v předchozích letech. A to ještě měli podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby v zemědělském družstvu Partutovice štěstí, že kukuřici vůbec stihli zasít.
„Já jsme osobně nikdy v životě nebyl svědkem situace, kdy dneska je červen a třeba na jižní Moravě není dosetá ani kukuřice. Není dosetá proto, že do polí zkrátka nejde vyjet,“ podotýká Veleba.
Ztráty mohou dosáhnout až 100 procent
Jan Veleba proto předpokládá, že bude poznamenaný výnos nejen kukuřice, ale také jarních obilovin a brambor. O kolik bude úroda nižší, nechtěl odhadovat. O odškodnění od státu je proto podle něj předčasné mluvit.
Robert Pokluda z Mendelovy univerzity si už nyní troufá předpovědět, že u některých plodin budou škody na výnosech od 50 procent výše.
„Pokud jde o porost, který je zakládaný v této době, to znamená provádí se výsev teď na jaře a semena mají vcházet do podmáčené půdy, tak pravděpodobně nevzejdou nebo vzejdou velmi málo. Tudíž ztráta výnosů tam může dosahovat třeba 50 až 100 procent, respektive pole zůstává ekonomicky nevyužitelné,“ upozornil Pokluda.
Rychlé oteplení nepomůže
Zemědělce už patrně nezachrání ani lepší počasí, které slibuje na příští dny meteoroložka Dagmar Hosnová:
„Během čtvrtka k nám od severu pronikne teplejší vzduch, takže odpolední teploty už vystoupí k dvaceti stupňům. Vypadá to, že po více jak měsíci si už o víkendu konečně užijeme letních teplot, které vystoupí na 25, v nedělí možná až na 26 stupňů.“
A to moc nepotěší agronoma Petra Bláhu z Přerovska.
„Nechci malovat čerta na zeď, ale předpokládáme, že kořenový systém už je natolik poškozený vodou, že uhnívá. Rostliny se brání a pouštějí nové kořínky, ale úplně těsně pod povrchem půdy, takže pokud by se rychle oteplilo, nakonec nám to uschne,“ obává se Bláha.