Zemědělci reagují na vyšší teploty. Ubývá jarního ječmene, více se pěstuje řepka olejka, tvrdí odborník

Zvyšující se teploty vedou zemědělce už přes deset let k tomu, že více pěstují ozimé plodiny na úkor jařin. Ubývá tak ploch například jarního ječmene, naopak se více pěstuje řepka olejka. Do budoucna se rozšíří pole kukuřice, míní Jan Vašák z České zemědělské univerzity v Praze.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řepka olejka (ilustrační foto) | Foto: Simona Bartošová | Zdroj: Český rozhlas

„Zemědělská výroba reaguje na klimatickou změnu již nejméně deset až 15 let. Zásadním způsobem jsme zvýšili podíl ozimých plodin, jako je pšenice, řepka, v poslední době i trochu zvětšujeme ozimý ječmen na úkor jarních plodin,“ podotýká Jan Vašák z České zemědělské univerzity v Praze.

Vysoké teploty škodí ovocným stromům. Objevují se škůdci, kteří v Česku dříve nebyli

Číst článek

„Ozimé plodiny, které se vysévají od konce srpna, což je řepka, přes konec září, což je ječmen, až řekněme po polovinu října, což je ozimá pšenice, daleko spíše využijí nízké zimní teploty," dodává.

Podle něj bude přibývat suchovzdorných plodin jako právě řepka nebo kukuřice.

Úbytek jarního ječmene, který se využívá na slad pro výrobu piva, se dá podle něj nahradit ozimým dvouřadým ječmenem. Není podle něj tak dobrý jako jarní, ale pro výrobu piva se také hodí.

Zemědělství na klimatickou změnu připraveno

Evropské státy by však podle něj měly využít příležitosti, které globální oteplování dává. Zemědělci by měli pěstovat více pícnin, jako jsou jetel nebo vojtěška, aby měli dostatek krmení pro mléčný skot.

Meteorologové: Vedro v Česku potrvá až do konce srpna. Neochladíte se ani ve Skandinávii

Číst článek

Mléko by pak podle něj měli v sušené podobě více exportovat do asijských států. České zemědělství je tak, kromě nedostatku skotu, podle něj na klimatickou změnu připraveno.

Plocha řepky na polích se letos podle údajů Českého statistického úřadu zvýšila o 4,4 procenta na 412 tisíc hektarů a je po roce 2013 druhou nejvyšší v dosavadním sledování. Letos se pěstuje na téměř 17 procentech celkové osevní plochy.

Vláda přitom předloni schválila vizi, podle které by do roku 2030 měly naopak plochy řepky o desítky tisíc hektarů ubývat. Podle ministerstva zemědělství se pěstování řídí tržními pravidly a řepka stále patří mezi rentabilní plodiny.

Sklizeň základních obilovin podle prvních odhadů letos meziročně klesne o 8,2 procenta na 6,298 milionu tun. Úroda řepky by měla být naopak vyšší, a to o 6,5 procenta, sklidí se 1,221 milionu tun.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme