Počet českých dolarových milionářů roste rychleji, než je celosvětový průměr
Ve světě přibývá dolarových milionářů. Jen loni jich bylo skoro patnáct milionů. Vyplývá to ze zprávy o světovém bohatství. Nejvíc byznysmenů je v Severní Americe a Asii, pozadu ale nezůstává ani Česká republika. Místní milionáři jsou ale na rozdíl od zbytku světa při svých investicích víc opatrní a sázejí na jistotu a dlouhodobé výnosy.
Více než 56 bilionů dolarů - přesně takové je bohatství všech dolarových milionářů po celém světě. Jejich počet navíc každým rokem roste, jen loni na seznam přibyl další milion lidí, a to je dokonce rekordní počet.
„Dolarový milionář je člověk, který opravdu vlastní více jak jeden milion investovatelných dolarů,“ popisuje generální ředitel společnosti Capgamini Zdeněk Přibyl, kdo se na listinu může dostat.
Českými dolarovými milionáři jsou nejčastěji vysokoškolsky vzdělaní muži okolo 50 let, zjistila Zuzana Švejdová
„To znamená, že se jedná o lidi, kteří mají peněžní prostředky, akcie, směnky, peníze umístěné na termínovaných vkladech, vlastní dluhopisy. Stejně tak reality pro podnikání.“
Jedničkou zůstávají byznysmeni ze Severní Ameriky, následuje Asie a Tichomoří.
V Evropě roste počet dolarových milionářů pomaleji, a to kvůli slabšímu ekonomického výkonu a také poklesu na akciových trzích ve většině zemí.
Blahobytní padesátníci
Česko si ale vede dobře, počet milionářů tu totiž dosáhl nového maxima, stejně tak je rekordní i jejich bohatství, dodává Zdeněk Přibyl.
„Česko zaznamenalo nebývalý nárůst z poměru vůči celosvětovému procentu nárůstu. V České republice vzrostl počet milionářů na 21 400. Má na to vliv samozřejmě ekonomika, narůstající hrubý domácí produkt, úspory i nárůst cen nemovitostí.“
Nejčastěji jde o vysokoškolsky vzdělané muže okolo padesáti let, většinou jsou majitelé firem, vedoucí pracovníci nebo živnostníci.
Podle ředitele privátního bankovnictví J&T Vratislava Svobody spíš než okamžitým výnosům dávají přednost bezpečným a konzervativnějším formám investování.
„U nás ti investoři jsou pořád ještě konzervativnější, takže tam najdete větší míru investic konzervativnějšího typu - to znamená dluhopisy, případně dluhopisové investice, dluhopisové fondy.“
„Méně do investují akciových instrumentů. Najdeme tam i investice do cenných kovů - jako je zlato. V menší míře se vyskytují investice do umění. Poměrně oblíbené jsou reality a také se objevuje půda,“ říká Svoboda.
Vlastnictví zemědělské půdy je stále atraktivnější
A právě půdu chce nakupovat víc než čtvrtina byznysmenů. Stejný podíl už zemědělskou půdu vlastní. I proto její ceny neustále rostou.
Jen loni se tržní ceny půdy zvýšily o 12,5 procenta. Zatímco ještě před deseti lety stál jeden hektar v průměru necelých 70 tisíc korun, dnes vyjde na dvojnásobek.
„Zemědělská půda v ČR, i když je kvalitní, tak je pořád ještě podhodnocená proti tomu, kolik se za ní platí v zemích EU v Německu, v Rakousku. Přitom vytváří stejně kvalitní identický produkt - jako jsou zemědělské plodiny - kukuřice, pšenice a podobně,“ dodává Vratislav Svoboda.
Investoři hledají i jiné cesty, jak zhodnotit peníze. Až čtvrtina milionářů kupuje akcie zahraničních firem a start-upy.
Až 26 procent svého majetku drží milionáři v hotovosti. Důvodem je hlavně snaha zachovat si stejný životní styl. Zbytek mají v nemovitostech nebo také v alternativních investicích, jako jsou třeba obrazy nebo komodity.
