Počet pracovních úrazů v Česku roste. Jen loni se při práci zranilo přes 45 tisíc lidí

V Česku přibylo pracovních úrazů. Jen za poslední rok se počet neschopenek zvýšil skoro o jeden tisíc. Zaměstnanci totiž často nedodržují bezpečnostní podmínky. V mnoha případech jde také o zanedbání ze strany podniku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zraněné rameno (ilustrační foto) | Foto: Free Digital Photos

Nejvíce úrazů je ve zpracovatelském průmyslu. Tedy v profesích, jako jsou například truhláři, obsluha strojů, dělníci ve stavebnictví, ale taky skladníci. Jen loni se při práci zranilo celkem přes 45 tisíc lidí, kteří následně zažádali o neschopenku.

Třeba Ondřej Škára se zranil při práci v hobby marketu, jak před časem popsal: „Tahal jsem z regálů dřevotřískovou desku asi dvakrát dva metry a z nějakých 70 centimetrů mi vyklouzla z ruky a spadla mi hranou na palec pravé nohy. U lékaře mi potom potvrdili, že je to zlomenina.“

Jeden a půl měsíce byl proto na neschopence. Díky včasnému nahlášení u lékaře a řádné dokumentaci o výplatu nepřišel, a ještě dostal takzvané bolestné.

Úrazů přibývá kvůli neopatrnosti zaměstnanců, je zde ale pochybení i ze strany zaměstnavatelů, kteří snižují náklady právě v oblasti bezpečnosti. Šetří na ochranných pomůckách, nebo je dokonce nepořizují vůbec. Jenže právě tím ohrožují zdraví svých zaměstnanců.

„Je to často způsobeno tím, že všechno běží na stopky, měří se čas, měří se produktivita. Čili mají tendenci odstraňovat ochranné kryty, takže dochází k poškození hlavně končetin různým zachycením pohyblivými částmi strojů,“ potvrzuje inspektor práce Jan Benda.

Miliardové vícenáklady

Pracovní úrazy pro firmy znamenají vícenáklady. Kromě papírování se firmám zvyšují náklady a narušuje se plynulost práce. Jeden den pracovní neschopnosti zaměstnance přijde podnik zhruba na pět tisíc korun - ať už jde o navýšené pojistné, výrobní ztráty a podobně.

Loni lidé strávili na neschopence skoro dva a půl milionu dní - celkově tak podniky přišly o 12 miliard korun.

Pracovní úraz je možné prodělat i v případě takzvaného homeoffice. I tady se jedná o pracovní úraz. A to i přesto, že zaměstnanec není na pracovišti, ale doma, potvrzuje Tomáš Liškutín ze serveru Spotřebitel.net:

„V dnešní době probíhá řada aktivit, které nejsou třeba na pracovišti - jako je teambuildingová aktivita, homeoffice. Takže tam se musí zkoumat, jestli například ta teambuldingová aktivita byla organizovaná ze strany zaměstnavatele. Co se týče 'homeoficu', není důvod, proč by se nejednalo o pracovní úraz.“

Kromě zlomenin a dalším zraněním ale dochází taky ke smrtelným zraněním. Loni Státní úřad inspekce práce registroval dokonce více než 100 smrtelných pracovních úrazů.

Zuzana Švejdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme