Počet pracujících seniorů roste. Největší šanci najít zaměstnání v důchodu mají lidé v Praze
Pracujících důchodců v Česku přibývá. Nejvíc seniorů pracuje v Praze, naopak nejméně v Olomouckém kraji. Zatímco ještě před třemi lety si k penzi přivydělávalo necelých 323 tisíc lidí starších šedesáti let, o rok později jich bylo už o 12 tisíc víc.
Už osm let by si pan Josef mohl užívat důchod z pohodlí domova a věnovat se svým koníčkům. V sedmdesáti letech přesto dál chodí do práce. Jenom z měsíční penze by totiž nevyžil. Jako vrátný si k důchodu přivydělá skoro jednou tolik.
„Pracuji, abych si mohl koupit, co si z důchodu nekoupím. Rád chodím na zahrádku a to něco stojí. Když si chci koupit něco lepšího na živobytí, tak pro to taky něco musím dělat,“ říká Josef.
Průměrný důchod je v současnosti zhruba 11 300 korun. Od ledna se zvýšil o dalších 40 korun. Vláda navíc prosadila ještě mimořádný jednorázový příspěvek. K únorové penzi tak lidem přibude dalších 1200 korun.
Ne všichni ale pracují kvůli příjmu navíc. Třeba paní Lenka se dlouhá léta živila jako učitelka. Po odchodu do důchodu jí však chyběl kontakt s lidmi. Rozhodla se proto, že vezme práci recepční.
„Připadám si, že mám ještě spoustu sil a energie a že je to ještě brzo na to, abych za sebou zavřela dveře. Příjem, který tady mám, je zanedbatelný, přesto mi umožňuje věnovat se třeba kultuře, která je finančně náročná, nebo dovolené či dárkům,“ uvádí Lenka.
A nejde jen o práci na plný úvazek, senioři totiž stále častěji vyhledávají i brigády. Pracují například jako doplňovači v supermarketech nebo na pozici recepčních.
Na rozdíl od mladší generace mají určitou odbornost a dlouholetou praxi, dodává Jan Lorman ze sdružení Život 90:
„Bude věrnější, bude se snažit víc časově přizpůsobit tomu, co zaměstnavatel potřebuje, protože už nemá rodinné povinnosti. Ti lidé, kteří už pobírají starobní důchod, nebudou tak finančně nároční, smíří se i s menší odměnou.“
Delší život na penzi
Podle nejnovější studie think tanku IDEA si k důchodu loni přivydělávalo zhruba 13 procent českých seniorů. Ve srovnání s Evropou je to ale stále málo. Například v Norsku nebo v Irsku má práci skoro 40 procent důchodců. V Česku totiž chybí větší podpora ze strany státu, řekl před časem ekonom Jiří Šatava:
„Stát by je měl motivovat daňovým nebo dávkovým systémem. Motivace by měla být o tolik vyšší, aby důchodcům vyvážila to, že už mají starobní důchod jistý a tím pádem nejsou nuceni pracovat. To v České republice podle všech ukazatelů nefunguje. Pokud chceme, aby více důchodců pracovalo, měli bychom nastavit motivaci daňovým dávkovým systémem lépe. Ať už se budeme bavit o slevě na dani, nebo způsobu zvyšování důchodu za odpracované roky.“
I to jsou důvody, proč někteří lidé odcházejí do předčasného důchodu. Podle časopisu Statistika a MY spěchají do penze především lidé na Vysočině.
„Důvodů, proč lidé odcházejí do předčasného důchodu dříve, je samozřejmě víc. Jde třeba o to, že lidé nemohou najít vhodné zaměstnání. Svoji roli hraje určitě i míra nezaměstnanosti osob v předdůchodovém věku,“ vysvětluje Iva Ritschelová z Českého statistického úřadu.
Zatímco ještě před pětadvaceti lety Češi strávili v penzi v průměru 16 let, dnes už je to skoro o osm roků déle.
