Tendr šitý na míru Rusku? Reportérky Trachtová a Magdoňová o manévrování ministra Havlíčka ohledně Dukovan

Lenka Kabrhelová mluví s reportérkami Radiožurnálu Zdeňkou Trachtovou a Janou Magdoňovou

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

1. 4. 2021 | Praha

Nové kroky ve vládních plánech na stavbu dalšího bloku jaderné elektrárny Dukovany oživily debatu o národní bezpečnosti Česka. Opozice kritizuje odvolání poradce pro energetiku Jaroslava Míla i svébytné rozhodnutí vicepremiéra a ministra průmyslu za ANO Karla Havlíčka rozeslat potenciálním uchazečům o obří zakázku bezpečnostní dotazník. Jak událostem posledních dnů rozumět? A jak vážné jsou obavy z toho, že se chystaný tendr neodehraje podle férových pravidel? 

Hudba: Martin Hůla
Editace, rešerše, sound design: Pavel Vondra, Martin Melichar, Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

„Pozvání Ruska, respektive Rosatomu na dostavbu jádra je srovnatelné se zradou na českém národě, jakou byl zvací dopis v roce 1968. (Zdroj: jednání Poslanecké sněmovny 26. 3. 2021, Události ČT)“

Jan Bartošek (poslanec za KDU-ČSL)

„Tady vidíme špinavý politický kšeft v přímém přenose: My vám pustíme ruskou firmu do tendru a vy nám za to podpoříte prodloužení nouzového stavu. (Zdroj: záznam jednání Poslanecké sněmovny 26. 3. 2021)“

Zbyněk Stanjura (předseda poslaneckého klubu ODS)

Jano, ty se v domácí redakci zabýváš obranou a bezpečností. Můžeš popsat, co se stalo minulý čtvrtek?
Jana Magdoňová: Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček za ANO oznámil, že ten den dal ČEZu pokyn, aby začal oslovovat uchazeče, konkrétně z Francie, Jižní Koreje, Spojených států, ale i z Ruska, z tohoto seznamu vypadl čínský uchazeč. On o tom mluvil tak, že zahájil další fázi – nějaké předkolo, klíčová fáze, kdy chce zhodnotit a vytvořit bezpečnostní posouzení. ČEZ měl podle Havlíčka začít ty zájemce oslovovat v řádu hodin, maximálně dnů. Do 30. listopadu tito uchazeči měli odevzdat informace, jestli se chtějí tendru účastnit, případně v jakém konsorciu, jestli uvažují o kybernetické bezpečnosti nebo jak ji zajistit, jak zajistit bezpečnost řídicích systémů, jadernou bezpečnost nebo lokální servis. My jsme se ptali i ČEZu. Jeho mluvčí Ladislav Kříž měl stejnou rétoriku jako ministerstvo průmyslu a obchodu.

„Jak budou zajišťovat dodávku prokázání se, pokud budou v konsorciu, jak to bude děleno, kdo je v čele společností, otázky směřující na kybernetickou bezpečnost atd. Ladislav Kříž mluvčí ČEZu. (Zdroj: Radiožurnál, 25.03.2021) “

Ladislav Kříž (mluvčí ČEZu)

Mluvil o bezpečnostním posouzení, že je tedy osloví. A že budou zjišťovat dodávku a další bezpečnostní otázky. A hlavně – když nám dával to vyjádření, mluvil v přítomném čase, tedy že JSOU to otázky. To znamená, už podle tohoto to působilo tak, že nějaký bezpečnostní dotazník už existuje. Navíc říkal, že uchazeči budou nejen odpovídat na otázky z tohoto dotazníku, ale seznámí se i s detailní bezpečnostní specifikací, tedy s nějakou předběžnou dokumentací k výběrovému řízení. Všechna tato oznámení – ať už ministerstva průmyslu, nebo ČEZu – byla dost překvapivá, protože do té doby nikdo netušil, že by mělo existovat předkolo, nějaká další fáze. Ministerstvo průmyslu o tom nikdy dopředu nemluvilo, nezmiňoval to ani ČEZ – že by uchazeči měli dotazník odevzdat do 30. 11. V tomto předkole, které podle ministra Havlíčka ještě nebylo začátkem žádného tendru, mělo být osloveno Rusko. To byla úplná novinka.

Tento krok ministra Havlíčka spustil okamžitou politickou reakci. S prohlášeními přišla opozice. Proč vnímala kroky ministra Havlíčka tak problematicky?
V první řadě kritika nezaznívala pouze z opozice, což bylo vlastně na celé té situaci asi nejpřekvapivější, že o tom nevěděla ani vláda, ani její členové. Ozval se ministr zahraničí, Tomáš Petříček z ČSSD, a prohlásil, že podle něj de facto začal tendr, Rusko že je bezpečnostní hrozba a ministerstvo průmyslu a obchodu to neprojednalo dopředu. V Poslanecké sněmovně další den, v pátek, ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD řekl, že s Havlíčkem o těchto krocích pouze mluvil, nemá nic písemně a žádné stanovisko podle jeho informací nedával ani Úřad pro zahraniční styky a informace, což je jedna ze zpravodajských služeb České republiky.

„Nechci hodnotit tu matérii samotnou, na to si netroufám, protože nejsem odborníkem na tuto věc, z hlediska postupu je to tak, že ministerstvo vnitra žádné stanovisko k tomuto nevydalo a žádné stanovisko nevydala ani zahraniční rozvědka. (Zdroj: záznam ze schůze Poslanecké sněmovny, 26.03.2021) “

Jan Hamáček (vicepremiér a předseda ČSSD)

Ptali jsme se samozřejmě i dalších zpravodajských služeb. Mluvčí BIS Ladislav Šticha nám dal vyjádření, že stále platí stanovisko bezpečnostní skupiny a předpokládá, že tato skupina bezpečnostní dotazníky připraví a vyhodnotí.

„Stále platí závěry bezpečnostní skupiny, ve které jsou zastoupeny všechny tři zpravodajské služby České republiky a další instituce, a my předpokládáme, že to bude právě tato skupina, která připraví a také bude vyhodnocovat tzv. bezpečnostní dotazníky vypracované zájemci o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. (Zdroj: Radiožurnál, 26.03.2021) “

Ladislav Šticha (mluvčí BIS)

Pak se ozvala opozice. Poslanec Jan Bartošek z KDU-ČSL celou věc otevřel v pátek na plénu Sněmovny.

„Žádám vás o zařazení nového bodu, který se bude jmenovat Informace vlády o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany a bezpečnostní otázky s tím spojené. (Zdroj: záznam ze schůze Poslanecké sněmovny, 26.03.2021) “

Jan Bartošek (poslanec za KDU-ČSL)

Velkým kritikem kroků pana ministra Havlíčka byl Jan Lipavský z Pirátů a šéf lidovců Marian Jurečka.

„Můžete mi říct, proč to, vládo, děláte? A pokud to nedělá vláda, proč to dělá ministr průmyslu a obchodu? Pan ministr tady promluvil, ale neřekl celé zdůvodnění. Tak proč na jedné straně tedy řeknete, z bezpečnostních důvodů, respektive stanovisko celé té expertní skupiny, Čínu do tendru nepřizveme. A ze stejných důvodů, které tato expertní skupina vládě podala, tak s Ruskem pracujete dál. Tak to prosím pěkně vysvětlete. (Zdroj: záznam ze schůze Poslanecké sněmovny, 26.03.2021) “

Marian Jurečka (předseda KDU-ČSL)

Ozvala se i šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová nebo předseda ODS Petr Fiala. Od komunistů kritika padla také, ale hlavně za to, že vypadla Čína. Tedy ne za kroky ministerstva průmyslu, ale komunistům se nelíbilo, že v tendru nebo oslovení v těch bezpečnostních dotaznících nebude odpovídat čínský zástupce. Podle nich by měli mít možnost zapojit se do tendru všichni uchazeči včetně Číny. Navíc ještě v pátek vznikl otevřený dopis 19 zákonodárců, kde byli senátoři a opoziční poslanci, kteří požadovali odvolání pana ministra Havlíčka.

Takže ministr Havlíček zčistajasna minulý čtvrtek podnikl krok, který překvapil úplně všechny – koalici, opozici, jeho vládní kolegy. Jak pan ministr svůj postup hájil a vysvětloval?
Ministr Havlíček od začátku prohlašoval, že to není začátek tendru, že pro to nepotřeboval žádné schválení vládou, že tím vychází vstříc bezpečnostní skupině i opozici a že připraví tendr pro další vládu, která a už bude mít jasné argumenty a informace o bezpečnosti případných uchazečů. Premiér na to reagoval v pátek na plénu Sněmovny, narychlo svolal Bezpečnostní radu státu a jednání vlády na pondělí.

„Já chci všechny ubezpečit, že my skutečně nemáme co skrývat a platí to, co jsme se dohodli, takže já samozřejmě tomu vyhovím, svolám mimořádnou Bezpečnostní radu státu na pondělí ráno v sedm hodin. V pondělí odpoledne to projedná vláda a budeme následně informovat samozřejmě opozici prostřednictvím toho výboru pro výstavbu jádra v Dukovanech. (Zdroj: záznam ze schůze Poslanecké sněmovny, 26.03.2021) “

Andrej Babiš (premiér ČR (ANO))

Zdeňko, ty jako parlamentní zpravodajka sleduješ dění přímo na místě – co se dělo potom?
Zdeňka Trachtová: Celý víkend všichni zúčastnění napjatě čekali, co se v pondělí stane. V pondělí ráno v sedm hodin se na Úřadu vlády sešli členové Bezpečnostní rady státu. Jednali spolu něco přes hodinu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček novinářům potom řekl, že rada našla absolutní shodu na dalším postupu. Nechtěl být konkrétní, protože jednání bylo tajné, ale řekl, že celou věc podrobněji okomentuje po jednání vlády. Od ministrů za ČSSD jsme se však následně dozvěděli závěry toho jednání, které zněly následovně: onen bezpečnostní dotazník, o kterém mluvil ministr Havlíček už od minulého týdne, nebude připravovat společnost ČEZ ani ministerstvo průmyslu, ale bezpečnostní skupina, kterou tvoří zástupci zpravodajských služeb, Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost a ministerstev vnitra a zahraničí. Tato skupina by podle ministra vnitra Jana Hamáčka z ČSSD měla v příštích týdnech vytvořit dotazník, který bude následně zaslán čtyřem uchazečům: francouzské EDF, americkému Westinghouse, jihokorejské KHNP a také spornému ruskému Rosatomu. Bezpečnostní skupina státu – tatáž bezpečnostní skupina – poté bude odpovědi těchto čtyř firem na dotazník následně na podzim také vyhodnocovat. Zároveň se členové Bezpečnostní rady státu shodli na tom, že firmy, které tento dotazník převezmou, se zároveň podpisem zavážou, že to nepovažují za začátek výběrového řízení a český stát jim není nic dlužen, není jim nijak zavázán. A platí, že oficiální výběrové řízení by měla spustit až příští vláda po volbách na konci letošního roku. To jsou závěry Bezpečnostní rady státu, které následně v usnesení schválila i vláda. Ta se sešla v pondělí odpoledne a už v době, kdy jednala, k nám od našich zdrojů začaly prosakovat informace, že ministr průmyslu Havlíček chce navrhnout odvolání vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla. To se nakonec skutečně potvrdilo. Vláda Havlíčkův návrh schválila a Míl ve funkci skončil.

„Ve funkci vládního zmocněnce pro jadernou energetiku končí k zítřku Jaroslav Míl. Vláda dnes schválila jeho odvolání. Podle návrhu odvolání, který má redakce Radiožurnálu k dispozici, je důvodem chybějící bezpečnostní prověrka. Míl v poslední době kritizoval postup ministerstva průmyslu při přípravě tendru na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. O odvolání ho předem nikdo z vlády neinformoval. (Radiožurnál) “

Zdeňko, jak převratné a zásadní bylo ve světle všech těch předchozích událostí, sdělení, že vláda ukončila působení Jaroslava Míla jakožto zmocněnce pro jádro?
Pro mě to bylo – minimálně takto navenek – poměrně překvapivé. Míl byl sice v poslední době k postupu ministra průmyslu, abych tak řekla, opatrně kritický. On je diplomat, takže nikdy nepronášel žádná silná slova, ale bylo cítit, že s postupem ministerstva nesouzní. Zároveň jsem ale nezaznamenala žádné úvahy ani spekulace, ani žádnou kritiku ze strany ministra Havlíčka a žádné indicie, že by Míl měl ve funkci skutečně skončit. Proto si myslím, že to možná nebyl nějak dlouho plánovaný krok, ale mohlo to vygradovat právě v těch posledních dnech. Míl se totiž minulý týden dozvěděl, že v pondělí má jednat zmiňovaná Bezpečnostní rada státu. On na ni sám nebyl pozván, ale rozhodl se, že členům Bezpečnostní rady pošle dopis, ve kterém vysvětlí svůj postoj a rizika postupu, který volí Ministerstvo průmyslu a obchodu. Troufám si říct, že možná právě to mohla být poslední kapka pro ministra Havlíčka, a možná se rozhodl navrhnout Mílovo odvolání. Protože ještě pan Míl říkal, že v pátek mluvil s panem ministrem Havlíčkem a nic nenasvědčovalo tomu, že by ho chtěl odvolat. Dokonce spolu plánovali kroky na dalších 14 dní.

Zdeňko, sleduješ debatu okolo dostavby Jaderné elektrárny Dukovany dlouhou dobu. S Jaroslavem Mílem jsi mluvila mnohokrát, teď v poslední době to bylo hned po jeho odvolání. Předtím jsi s ním vedla dlouhý rozhovor ve 20 minutách Radiožurnálu. Můžeš pro nás shrnout jeho pohled na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany? Na které otázky kladl důraz, jaké stanovisko tam prosazoval nebo hájil?
Jaroslav Míl do funkce vládního zmocněnce nastoupil před dvěma lety a od té doby se touto agendou zabýval. V poslední době zdůrazňoval hlavně nutnost politické shody.

„Jaroslav Míl: ...dopracovat příslušnou dokumentaci a nalézt politickou shodu, protože bez politické shody v podstatě není možné pokračovat dál, je to o umění toho, aby se politikové dohodli. Zdeňka Trachtová: Politickou shodu teď ale rozhodně nemáme. JM: Politická shoda není. Ale to neznamená, že nemůže být. Je to o jednáních a hledání východisek. V případě, že by k dohodám nedošlo, tak jsme reálně v situaci, kdy ten projekt bez politické shody nelze realizovat už proto, že v podstatě nebude pokryto financování toho projektu. (Zdroj: 20 minut Radiožurnálu, 03.03.2021) “

Opakoval, že Česko samozřejmě potřebuje jádro, potřebuje ten nový blok Jaderné elektrárny Dukovany postavit. Ale nemá smysl ten tendr spouštět, pokud nebude široká politická shoda, protože by to znamenalo vypsání tendru, který nemusí mít žádnou budoucnost a nemusí vést k výsledku.

„Česká republika tuto chybu už udělala jednou, když rozjela tendr na třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Temelín a nebylo zajištěno financování. Tendr byl zastaven. Výsledkem bylo, že investor proinvestoval miliardy korun, které šly mírně řečeno „do pryč“. Každý ze tří dodavatelů ztratil částku okolo tři čtvrtě miliardy korun na zpracování nabídky. Podruhé si Česká republika takové selhání dovolit nemůže, pokud nechce odepsat jadernou energetiku jako celek na příští desítky let. (Zdroj: 20 minut Radiožurnálu, 03.03.2021)“

Jaroslav Míl (bývalý vládní zmocněnec pro jadernou elnergetiku)

V otázce bezpečnosti Míl nemluvil tak jednoznačně jako například většina opozičních stran – o tom, že musíme z tendru vyřadit Rusko a Čínu. To nikdy neříkal. Ale zdůrazňoval, že není možné rizikové uchazeče do toho výběrového řízení nejprve přizvat a poté je vyloučit z bezpečnostních důvodů. Několikrát zopakoval, že by to bylo velmi neseriózní jednání. Říkal: pokud Rusko do toho tendru nechceme zvát, tak bychom ho měli vyloučit hned na začátku. Míl a jeho tým se také dlouhodobě věnoval vyjednávání s Evropskou komisí, která musí posvětit výsledný model financování nového bloku. Dlouhodobě podporoval variantu, aby 100 % ceny nového bloku, tedy minimálně 160 miliard korun, financoval stát. Čili jinými slovy, aby stát investorovi projektu, společnosti ČEZ, poskytl stoprocentní půjčku.

Už jsi zmiňovala, že moc nenasvědčovalo tomu, že by Jaroslav Míl měl přijít o svoji pozici. Objevilo se v těch dnech od jeho odvolání přece jen se něco, co by svědčilo třeba o nějakém skrytém pnutí, o kterém by se nevědělo uvnitř vlády a mezi všemi aktéry, kteří o Dukovanech jednají a kteří k tomu mají co říci?
Skutečně tomu nic nenasvědčovalo. S Jaroslavem Mílem jsem v pondělí mluvila, volala jsem mu ještě během jednání vlády, kdy ještě nebylo jasné, jak vláda rozhodne o jeho odvolání. A ptala jsem se ho: pane Míle, proslýchá se, že dnes vláda jedná o vašem odvolání. A on mi tvrdil, že to slyší poprvé ode mě, že o tom vůbec neví. Následně také potvrdil, že o tom svém odvolání se dozvěděl z tiskové konference vlády, kterou vysílala Česká televize. Čili nikdo ho před tím o tom neinformoval.

„No já jsem se o tom o tom odvolání dozvěděl minutu před tím, než jste mi zavolala z vysílání ČT24. Pan ministr ani nikdo z vlády mě nekontaktoval, o ničem se mnou nejednal, jak bych to řekl slušně – co člověk zaslechne je jedna věc, ale v reálu se to dozvídám z médií. (Radiožurnál) “

Jaroslav Míl (bývalý vládní zmocněnec pro jadernou elnergetiku)

Jak vláda to rozhodnutí odvolat Jaroslava Míla vysvětluje?
Pan ministr Havlíček to odvolání zdůvodňuje tím, že Jaroslav Míl neměl bezpečnostní prověrku na stupeň tajné a že se ukázalo, že ji potřebuje. Zároveň tvrdil, že selhává komunikace s panem Mílem a vládní zmocněnec překračuje své kompetence. Na to ale Jaroslav Míl v rozhovoru, který jsme s ním v pondělí po tom odvolání vedli, odvětil, že na pozici vládního zmocněnce působí dva roky a za celou tu dobu po něm bezpečnostní prověrku nikdo nechtěl a nikdy ji nepotřeboval. Dokonce se i bez ní mohl účastnit některých jednání Bezpečnostní rady státu. Zároveň řekl, že ze strany pana ministra Havlíčka nezaznamenal nějakou výraznější kritiku nebo výtky ke své práci.

„Člověk se může snažit komunikovat, ale na druhou stranu na každou komunikaci musí být dva. (Radiožurnál) “

Jaroslav Míl (bývalý vládní zmocněnec pro jadernou elnergetiku)

Jaroslav Míl také zopakoval, že pokud selhávala komunikace, nebylo to z jeho strany, ale naopak ze strany ministerstva průmyslu, že pan ministr s ním v poslední době komunikoval čím dál tím méně. O tom svědčí například i to, že se o konání Bezpečnostní rady státu, která byla v pondělí, dozvěděl z médií, odkud se dozvěděl i o svém odvolání. Čili pan Míl tyto argumenty pro své odvolání vyvracel.

Víme teď, kdo bude mít jeho agendu na starosti?
Ministr Karel Havlíček na té pondělní tiskové konferenci uvedl, že agenda vládního zmocněnce pro jádro teď přejde pod jeho resort. Konkrétně by ji měl mít na starosti ředitel odboru jaderné energetiky Tomáš Ehler. Havlíček také později mluvil o tom, že by na ministerstvu měla vzniknout celá sekce pro jádro. Opozice označila to náhlé odvolání Jaroslava Míla za nedůvěryhodné a podezřelé. Jano, ty ses zabývala těmi politickými reakcemi, které to všechno vyvolalo. Chystá opozice v tomto směru nějaké kroky? Co se bude dít dál? V prvé řadě se už kvůli krokům ministra Havlíčka sešel senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost – to bylo v úterý a jednomyslně se shodli, že Česko nemá Rusko vůbec oslovovat, že národní bezpečnost je nadřazená ekonomickým zájmům. A k Mílově otázce si výbor přizval na své jednání bývalého zmocněnce. Podle šéfa senátního výboru Pavla Fischera jim Míl řekl spoustu věcí. Například nadhodil otázku kredibility České republiky a celého procesu výběru. Podle senátora odvolání působí minimálně nesrozumitelně a vláda by ho měla lépe vysvětlit.

„Vidíme, že vláda jako kdyby neslyšela na otázku národní bezpečnosti v případě stavby jaderné elektrárny, a to je velmi vážná věc. Ve hře není osud této vlády, ale osud příštích generací. A není možné se zavazovat se státy, které se k nám chovají nepřátelsky. (Zdroj: Rozhovor Jany Magdoňové s Pavlem Fischerem, Senát)“

Pavel Fischer (šéf senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost (nez.))

A víme v tuto chvíli o samotném bezpečnostním dotazníku pro ty firmy, které se chtějí tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany účastnit? Co se bude dít dál? Víme, co bude obsahovat, kdy bude rozeslán?
O tom bezpečnostním dotazníku jako takovém zatím moc nevíme, protože podle rozhodnutí vlády z pondělí má teprve vzniknout. Bude na něm spolupracovat bezpečnostní skupina, ve které jsou zpravodajské služby, ministerstva vnitra a zahraničí a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. V tom dotazníku by měly být otázky na kybernetickou bezpečnost, na řídicí systémy, jadernou bezpečnost. Měla by se tam řešit i geopolitická bezpečnost. Ten dotazník by zájemci – pokud stále platí původní slova pana ministra Havlíčka – měli odevzdat do 30. listopadu, pak ho budou teprve vyhodnocovat opět členové bezpečnostní skupiny.

Jano, ty se dlouhodobě zabýváš bezpečnostními aspekty vládní politiky. Jak teď bezpečnostní komunita nahlíží na to, co se děje v souvislosti s tendrem na dukovanskou elektrárnu?
JM: Shoduje se na tom, že ty kroky jsou poněkud zmatené, ale na druhou stranu se shoduje i na tom, že tendr se po pondělním usnesení vlády alespoň částečně navrátil do jasnějších kolejí, že nevzniká nějaký dotazník, který vytvořilo ministerstvo průmyslu s ČEZem, ale vytvoří ho bezpečnostní skupina, která je k tomu určena a která ho i vyhodnotí.

Zůstává tu ale, zdá se, otázka, proč vůbec ministr Havlíček tak tlačí na to oslovení firem prostřednictvím bezpečnostního dotazníku. Dokázal to někdo z vlády vysvětlit?
On se o to asi ani nikdo jiný z vlády kromě ministra Havlíčka nepokoušel, vypadá to jako jeho aktivita. Pan premiér, když se k tomu v pátek vyjadřoval ve Sněmovně, tak to tak i pojímal. Řekl, že to vysvětlí pan ministr Havlíček.

„Já považuju tu debatu za… že není na místě, protože je to absurdní tvrzení, nic takového není a o Dukovanech bude rozhodovat příští vláda, takže to platí a já bych byl rád, kdyby dostal teď prostor pan Havlíček a vysvětlil to, co udělal vlastně. (Zdroj: záznam ze schůze Poslanecké sněmovny, 26.03.2021) “

Andrej Babiš (premiér ČR (ANO))

ZT: Ten tvrdil, že bezpečnostní dotazník má být jakési kvalifikační kolo, ve kterém zjistíme, kdo má o ten tendr skutečný zájem, což je trošku paradoxní, protože to už jsme zjišťovali posledních několik let, ale podle ministra Havlíčka je třeba zjistit, kdo má skutečný zájem a zjistit od těch firem i bezpečnostní otázky. Na podzim pak nová vláda bude mít dostatek podkladů k tomu, aby mohla informovaně rozhodnout o tom, koho do tendru oficiálně skutečně přizvat, anebo nepřizvat.

Kritici ale varují, že se to také dá číst z opačné strany, že se ministr Havlíček snaží uzpůsobit tímto krokem podmínky tak, aby v tom tendru mohla zvítězit ruská firma Rosatom. Existují v tuto chvíli nějaké důkazy, které by toto podezření potvrzovaly?
Myslím si, že přímo důkazy pro toto podezření neexistují. Jsou ale určité věci, které by možná v budoucnu mohly Rusku do určité míry nahrávat. A právě těmito věcmi argumentuje opozice a také kritikové ministerstva průmyslu a obchodu. Jedna z těch záležitostí je, že požadovaný výkon nového bloku by měl mít podle smluv mezi státem a ČEZem, které už jsou uzavřené, do 1200 MW. A právě takové reaktory přímo vyrábí ruský Rosatom. Třeba francouzská nebo korejská společnost zatím nemají funkční reaktor o této velikosti. Oni tedy tvrdí, že ho umějí postavit, že by to zvládly, pokud by se toho tendru účastnily. Ale určitě by je to minimálně zbrzdilo při tom výběrovém řízení.
Další věc je, že podle současného plánu ministra průmyslu a obchodu by teď ty čtyři firmy měly mít šest měsíců na vypracování zmiňovaného bezpečnostního dotazníku, dalších šest měsíců by probíhalo oficiální výběrové řízení a firmy by měly čas na finální předložení nabídek. Jenže to je například podle končícího Jaroslava Míla velmi krátká doba. Právě pro uchazeče, kteří zatím nemají funkční reaktor požadované velikosti, to může být dost omezující, protože budou mít krátkou dobu na to, aby ten projekt napsali, aby ten reaktor vlastně navrhli. Úplně největší indicie pro to, že ten tendr může být tak trochu šitý na míru Rusku, je asi samotný fakt, že ministerstvo průmyslu stále zarputile trvá na tom, že se ruský Rosatom toho tendru účastnit bude, přestože před tím už loni varovala bezpečnostní skupina státu, ve níž jsou zastoupeny i zpravodajské služby.

Ty otázky kolem angažmá ruské firmy Rosatom, jejíž generální ředitel je součástí administrace prezidenta Putina, jsou dlouhodobé. Rosatom takové výhrady vytrvale odmítá. Vy jste se zástupci této firmy mluvily, jak na ty bezpečnostní výhrady české zpravodajské komunity odpovídají?
My jsme mluvily konkrétně se Zdeňkem Šímou, což je ředitel středoevropské pobočky Rosatomu. A ten s těmito výhradami určitě nesouhlasí. Tvrdí, že Rusko určitě není riziková země ve smyslu výstavby jaderné elektrárny.

„My si nemyslíme, že je Rusko riziková země ve výstavbě jaderných elektráren. Protože tady postupně běží šest bloků – čtyři v Dukovanech a dva v Temelíně. Za celou dobu těch 36 let jsme se s žádným bezpečnostním rizikem nesetkali. Takže nechápu, proč ten sedmý jaderný blok se najednou tím bezpečnostním rizikem stane. “

Zdeněk Šíma (ředitel středoevropské pobočky společnosti Rosatom)

A zároveň pan Šíma odmítl, že by Rusko například v budoucnosti mohlo Českou republiku prostřednictvím té jaderné elektrárny vydírat. Tvrdil, že Rosatom je čistě byznysový podnik, že nemá s politikou nic společného. A že je vlastně i v jeho zájmu, aby si nezkazil pověst, protože chce nové jaderné bloky stavět po celém světě i v budoucnu.

Když trochu poodstoupíme od dění těch posledních dnů a nahlédneme na to z větší dálky, co z toho všechno vyplývá? Podle oficiálních výstupů a komunikace vlády se zdá, že finální rozhodnutí o tendru má ležet až na příští vládě. Ale zároveň je tu ta druhá interpretace – to jsou třeba slova ministra Petříčka – která má za to, že oslovení uchazečů bezpečnostním dotazníkem se de facto rovná vypsání tendru, takže vlastně že už se ta kola dala do pohybu. Jak tomu tedy máme rozumět, která interpretace je ta správná?
JM: Primárně ministr Petříček to, že se de facto rozjel tendr, říkal ještě minulý týden, v pondělí se vláda shodla, že tendr nezačal, takže i pan ministr Petříček trošku pozměnil své vyjádření. Ministr Havlíček ale tvrdí, že tendr nezačal. Uchazeči podle něj už mohou tvořit nějaké svoje nabídky během následujícího půl roku, kdy je nějaké to bezpečnostní posouzení, mohou se připravovat na případný tendr, mohou oslovovat své dodavatele a tvořit si nějakou dokumentaci, že už k tomu mají další informace. Na druhou stranu vyvrátil, že by dostali kompletní dokumentaci k tendru, protože to by de facto opravdu znamenalo, že tendr začal. Pro uchazeče je to trošku náročná situace. Nejsou osloveni, přitom už na tom tendru mají pracovat, což je takové dvojaké, nemají jasná vyjádření ze strany státu, co se děje. Navíc, se jim tedy rapidně zkrátila doba na vypracování celé nabídky. Pokud je stát za půl roku opravdu osloví, že jsou součástí tendru a mají začít připravovat své nabídky, tak na to najednou budou mít polovinu času. Ať už se teď mohli připravovat, nebo ne, nevědí teď, jestli je stát osloví, nebo ne. Díky urputným důrazem ze strany ministerstva průmyslu a obchodu na oslovení Rosatomu ministr Havlíček tvrdí, že tímto sníží cenu, za kterou by to ty firmy mohly postavit. Na druhou stranu tady potom bude hrozit, že místo čtyř uchazečů zůstane jen jeden, protože ti tři zbylí nebudou důvěřovat státu, že tento tendr je opravdu nezávislý a nemá ho předem vyhraný jedna firma.

A mají v tuto chvíli také důvod k důvěře ve vládu obyvatelé Česka? Mají v tuto chvíli jistotu, že takto zásadní zakázka, která ovlivní život následujících generací, se odehrává férově podle všech náležitostí?
JM: Trochu pochybuju, že normální člověk se vyzná v těch kličkách a obratech, které se teď dějí. Najednou totiž ministerstvo průmyslu jedná tak, že o tom neví vláda, pak se to nějak napravuje, pak je jedno vyjádření, druhé vyjádření, situace je velmi nepřehledná – i pro novináře, možná i pro členy vlády, takže si neumím představit, že by tomu běžný občan zcela rozuměl.

ZT: Já bych ještě dodala, že takto důležitý obrovský projekt se bohužel neřídí nějakým jasně daným plánem, jasným harmonogramem. A alespoň zvenčí se zdá, že to je dost zmatečné. S blížícími se parlamentními volbami se z toho pravděpodobně bude čím dál více stávat i politická otázka.

Lenka Kabrhelová, Pavel Vondra a Martin Melichar

Související témata: podacast, Vinohradská 12, Dukovany, Jaderná elektrárna Dukovany, Karel Havlíček, Rosatom, Rusko, Čína, bezpečnost