Podle Německa je část stabilizačního mechanismu EU v rozporu s ústavou

Německo prohlásilo, že některé části Evropského stabilizačního mechanismu jsou protiústavní. Poslanci Křesťanské demokratické unie (CDU) a Svobodné demokratické strany (FDP) už řekli, že části stabilizačního mechanismu zruší.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Postupimské náměstí v Berlíně | Foto: Jiří Hošek

Nad konečnou podobou stabilizačního mechanismu a jeho spuštění v roce 2013 se tak stahují mraky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Téma okomentoval ve Světě o druhé Lubomír Lacina z Mendelovy univerzity v Brně

Jak Rádiu Česko řekl vedoucí ústavu financí Mendelovy univerzity v Brně Lubomír Lacina, německým poslancům vadí především to, že doposud existují pouze odhady výše příspěvků do tohoto stabilizačního mechanismu.

„Ta dohoda v současné chvíli je, že v první fázi by každá země postupně vložila celkem 80 miliard euro, odhady ale říkají, že ten celkový objem Evropského stabilizačního fondu by takzvaně na vyžádání mohl být až 700 miliard eur. A to samozřejmě v Německu, které by bylo nejvýznamnějším přispívatelem, budí asi obavy.“

Lubomír Lacina současné připomněl, že výrok o protiústavnosti některých částí stabilizačního mechanismu zatím přišel od Německého účetního dvoru, definitivní rozhodnutí je ale na Ústavním soudu, který už některá podání řešil.

„První ústavní stížnost byla už při přijímání eura a teď skupina německých euroskeptiků vedená akademiky nebo i třeba bývalým předsedou průmyslové komory předkládá stížnosti Ústavnímu soudu při každé půjče – jak Řecku, tak Portugalsku.“

Německo požaduje, aby každou půjčku musel schvalovat Spolkový sněm. Podle Laciny je ale zatím předčasné spekulovat o tom, zda podobné nejasnosti mohou zbrzdit původní plán, který počítá s tím, že stabilizační mechanismus v roce 2013 nahradí nynější záchranný fond eurozóny. Zbývá totiž ještě poměrně dost času.

„Každopádně to, co je tam podstatné, je, že investoři budou méně a méně ochotní půjčovat problémovým zemím na dluhopisy vydávané se splatností za rok 2013, protože do té doby nebudou mít jistotu, jakým způsobem jsou tyto jejich půjčky garantované, a to bude komplikovat refinancování stávajících dluhů problémových zemí,“ upozornil Lubomír Lacina ve Světě o druhé.

Vladimír Kroc, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme