Podle Pilipa Irsko zatím EU o pomoc nepožádá
Irsko prozatím nepožádalo mezinárodní společenství o stabilizační půjčku. Jednání o tomto možném kroku byla ale o víkendu intenzivní. Na to, aby ho Dublin udělal, tvrdě tlačil podle zdrojů agentury Bloomberg zejména Berlín. Podle Němců by totiž žádost o připravenou podporu uklidnila trhy. A to před jejich pondělním otevřením respektive úterní schůzkou ministrů financí eurozóny považovali za důležité. Jak i proto upozorňují některé hlasy, druhý termín se stále může stihnout.
Trhy se v pátek uklidnily a přestaly na Irsko a další zadlužené země eurozóny útočit. I proto, že čekaly irskou žádost o stabilizační půjčku. Ta nepřišla.
O ekonomických problémech Irska a jeho možném požadavku na stabilizační půjčku od EU mluvil na Rádiu Česko někdejší ministr financí a ekonom Ivan Pilip
„Důvodů uklidnění bylo víc. Šlo také o to, že se upřesnila německá vyjádření k dluhopisům členských zemí. Původně se totiž mluvilo o tom, že i když budou mít státní podporu, pokud dojde k nějakému státnímu defaultu, bude to mít dopad i na investory, což nyní neplatí. Teď se mluví o tom, že se tak stane až po roce 2013 a nevztahuje se to tedy na současné dluhopisy. To byl také jeden z důvodů uklidnění,“ říká někdejší ministr financí a ekonom Ivan Pilip.
„Irsko s momentálním financováním, momentální potřebou peněz podle odhadů vydrží do července. Na běžné státní výdaje je irská státní pokladna připravena. Nepotřebuje tedy vydávat další dluhopisy,“ pokračuje Pilip.
Dopady krize na irskou ekonomiku. Téma pro analytika České spořitelny Petra Zahradníka.
„Další věcí je to, že se objevují spekulace o německých požadavcích na Irsko. Mohlo by jít o tlak na zvýšení sazby daní pro podniky, která je v Irsku 12,5 procenta a Němci ji považují za nekalou konkurenci uvnitř EU,“ uvádí Pilip a dodává:
„Irsko se nyní přiklonilo k vyčkávání, hledá další východiska. Státní rozpočet a politická situace se v zemi vyjasní až za tři týdny, kdy má být rozpočet schvalován. Já bych tedy spíše očekával, že do té doby k žádosti nedojde.“
Irsko zvažuje, zda požádá Evropskou unii o pomoc pro své banky. Téma pro velvyslance ČR v Irsku Tomáše Kafku.
Jak připomíná stratég banky JP Morgan Kelly, nedůvěra v Irsko ale způsobuje rostoucí tlak na další zadlužené země Evropy. Jedná se například o Portugalsko nebo Španělsko.
Irsko krizi ustojí
Podle analytika České spořitelny a odborníka na evropskou ekonomiku Petra Zahradníka se ale Irsko s důsledky krize nakonec vypořádá.
„Irsko je země, která v rámci EU ztratila krizí nejvíce. Ztratila výsadní postavení druhé nejbohatší země Unie, má odstrašující deficit, a to až 15 procent HDP, patnáctiprocentní nezaměstnanost a zaznamenalo pokles ekonomiky o téměř osm procent. Tato fakta se logicky podepsala na tom, jak se investorská komunita dívá na Irsko jako celek,“ uvedl analytik České spořitelny a odborník na evropskou ekonomiku Petr Zahradník v Ozvěnách dne a dodal:
„Irsko je malou ekonomikou na to, aby se s důsledky krize vypořádalo samo. Když se investiční nálada obrátí proti Irsku, země to jen velmi těžko ustojí. Na druhou stranu nikdo nemá zájem Irsko potopit. Věřím proto, že nejhůře za pomoci záchranného plánu EU své ekonomické problémy vyřeší. Bude to ale bolestná cesta. Míra poklesu investic je dvouciferná a oživení je v nedohlednu. Navíc problémy Irska mají takříkajíc infekční vliv na již dlouho ohrožené ekonomiky Portugalska, Španělska a Itálii.“
Podle velvyslance ČR v Dublinu Tomáše Kafky je ale vše výše vyřčené pouze v rovině spekulací. „Jakékoli spekulace jsou nefér vůči irské vládě, která vyzvala zejména novináře, ať podobné spekulace a scénáře nevytvářejí, neboť tím oslabují pozici Irska a v podstatě nahrávají krizovým opatřením vytvářením kritického obrazu současné irské reality,“ uvedl Kafka ve Stalo se dnes.
