Podmínky půjčky Irsku mají být známé do konce listopadu
Irsko dostane pomoc z fondů Evropské unie i od mezinárodního měnového fondu. Za jakých podmínek a kolik miliard eur to bude, o tom nyní jedná mise evropských i světových finančních instucí v Dublinu. Výsledek bude známý asi do týdne.
Irsko v neděli požádalo Evropskou unii o aktivování záchranného mechanismu, protože se těžko vypořádává s řešením problémů svých bank. Ministři financí zemí euroskupiny mu pomoc přislíbili.
S podrobnosti o záchranném plánu pro Irsko se ve Světě o druhé přihlásil zpravodaj ČRo Pavel Novák
Konkrétní podmínky, za kterých Irsko dostane půjčku z Evropského záchranného mechanismu, dojednává právě teď v Dublinu společná mise Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu.
To potrvá podle mluvčího eurokomisaře pro hospodářské záležitosti Amadea Altafaje několik dnů. Pak má program pomoci schválit irský kabinet. Souhlasit s ním musejí ministři financí členských zemí eurozóny a pak i celé Unie. To by mohlo být do konce listopadu.
Tehdy by měla být známá i suma, kolik eurozóna, měnový fond a Evropská komise společně Irsku půjčí. Lucemburský premiér a šéf státní pokladny Jean-Claude Juncker uvedl, že Irsko by mohlo první část půjčky dostat už v lednu.
Konkrétní částku Juncker neupřesnil, podle odhadů by se ale celková pomoc měla pohybovat mezi 80 až 90 miliardami eur.
Zdrojů, odkud peníze přijdou, je několik. Část peněz přiteče z Mezinárodního měnového fondu, který má mechanismy na záchranu ohrožených států. Další část pošle Evropská unie. Pomoc půjde z nového stabilizačního fondu, který si eurozóna vytvořila po řecké krizi, ale část bude i z dalšího záchranného mechanismu, který je určen pro celou unii. V tomto fondu je celkem 60 miliard eur.
Pomoci Irsku se rozhodly i některé země mimo eurozónu. Mluví se například o osmi miliardách eur, které bilaterálně poskytnou Britové, přidat vlastní půjčkou se chce také Švédsko.
Všichni doufají, že pokud bude pomoc Irsku dobře načasovaná a bude mít tu správnou podobu, tak by mohlo podařit vyléčit vleklou chorobu, kterou se Evropa sice nakazila z Ameriky a teď už skoro rok nekontrolovaně řádí.
V ohrožení jsou totiž například i Portugalsko a Španělsko. Ale čím dál se bude krize šířit, tím víc na ní budou náchylné i větší ekonomiky. Proto chtějí tolik pomoc Britové, protože jejich banky, už zachráněné britským daňovým poplatníkem, mají nemalé investice v irských bankách.
Finanční trhy dohodu vítají
Finanční trhy přivítaly dohodu Evropské unie na pomoci Irsku růstem akcií a poklesem úroků z vládních dluhopisů. Euro zároveň posílilo vůči dolaru.
O reakci trhů hovořil na dohodu o pomoci Irsku hovořil ve Světě o druhé investiční bankéř Ondřej Jonáš
Okamžitý dopad je tedy pozitivní, přesně jak si politici přáli. Podle investičního bankéře Ondřeje Jonáše však jde zřejmě o krátkodobý efekt.
„Reakce byla velice mírná a není to odpověď na obavy, které investory trápí. Instituční struktura Evropské unie je stále velkým otazníkem, řeší se individuální problémy záplatami a myslím, že trh si bude dál dělat starosti. Tato reakce byla spíš takové zívnutí, nic víc,“ míní Jonáš.
„To, co je třeba udělat, je snížit chuť po riziku u irských bank, které se vrhly do velice riskantního podnikání, ale způsobem, který zachová bankovnictví v Irsku na rozumné úrovni,“ podotkl bankéř.
Podle Luďka Niedermayera, analytika společnosti Deloitte a bývalého viceguvernéra České národní banky, hrála při rozhodnutí o pomoci Irsku i obava, že by se rostoucí nedůvěra trhů mohla rozšířit i na další země eurozóny, jejichž ekonomiky nevypadají nejlépe.
„Zřejmě se šéfové eurozóny rozhodli, že když takhle budou demonstrovat odhodlanost problémy rychle řešit, že by se riziko nákazy mohlo snížit, a to by mohla být pravda,“ domnívá se Niedermayer.
