Podnikatelé o krizi pětadvacítky: Unie si stavěla vzdušné zámky

Lídři evropské unie budou dnes večer hledat odpověď na otázku, co dál s euroústavou po dvou "ne" v referendech ve Francii a Nizozemsku. Čeká se, že na bruselském summitu zřejmě šlápnou na brzdu. Jak krizi evropské pětadvacítky vnímá podnikatelská komunita, o to se v Bruselu zajímala naše zpravodajka Pavla Kvapilová.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská unie | Foto: europa.eu.int

Evropské firmy nečekají pohromu. Například v USA ale často podniky nevědí, co se s unií vlastně děje. Tak hodnotí situaci i slovenský lobista Peter Bachratý z poradenské skupiny AJG, který působí v Bruselu.

"Klienti a hlavně investoři z třetích zemí tím, že tady nebylo odkomunikované, co se tu vlastně stalo, stopnuli v podstatě všechny investiční projekty. V našem případě jim musíme často vysvětlovat, co se děje a jestli se jim do budoucnosti vyplatí tady investovat. Co vlastně Evropa chce, jestli se chce spojovat nebo znovu dělit," říká Bachratý.

Jak krizi berou naše firmy, naznačuje ředitelka kanceláře České podnikatelské reprezentace v Bruselu (CEBRE) Blanka Jakubcová. "Čeští podnikatelé si uvědomují, že to bylo ne spíše celkové situaci v Evropské unii," tvrdí.

Mnozí podnikatelé také přemýšlejí o tom, kde se stala chyba. A cítí velmi silně, že v podhoubí unijní krize je právě ekonomická situace. Evropě se už několik let ekonomicky nedaří tak, jak by si představovala. A to se dotýká každodenního života lidí, připomíná ex-komisař, dnes bruselský zástupce firmy BXL Consulting Pavel Telička.

"Já si myslím, že v Evropě, a nenalhávejme si, je velmi konzumní společnost. A že prostě ve skutečnosti se hodně hlasovalo nejenom, že to je jiná Evropa, než ve které jsme chtěli žít, ale prostě momentálně se nevede," uvedl Telička.

Nechte nás žít

Právě evropské firmy tak mohou být jedním z klíčů řešení. Aby se ale ekonomika rozhýbala, potřebují pochopení a vstřícnost evropských institucí. "Business jednoznačně říká, že očekává řešení věcí, " zdůraznil Telička.

Unie má takzvanou Lisabonskou agendu. Tedy plán , kde si původně předsevzala, že bude do roku 2010 nejdynamičtější ekonomikou na světě. Po pěti letech - v poločase - se ale jasně ukazuje, že zatím šlo hlavně o prázdné deklarace, říká Peter Bachratý.

"Každý, kdo si to přečte, vidí, že je to velmi neidentifikovatelný dokument. Je o všem a o ničem. Nemluví o nástrojích. Stalo se z toho takové zaklínadlo na dobré časy. Potom velmi rychle pochopili, že Lisabon neobsahoval žádnou akci, žádné konkrétní kroky. Spíš to byly v některých případech protichůdné kroky. Firmám je jedno, když jim někdo řekne: chceme vytvářet víc jobů. Ale chtějí, aby měly dobré podmínky. Protože to nejsou politici v Bruselu, kdo vytváří pracovní místa, to jsou ty firmy."

A podobně to vidí i Blanka Jakubcová z CEBRE. Co by tedy podle ní firmy chtěly? Stěžují si například na velkou byrokracii. "Většina podnikatelů má pocit, že to podnikatelské prostředí je přeregulované. Zákonů, které musejí vstřebat během jednoho roku, je tolik, že občas říkají: nezbývá nám čas na podnikání, musíme pořád studovat legislativu."

V této situaci je většina podnikatelů podle Jakubcové pragmatická. A chce po Bruselu, aby jim pomohl. "Vnímají to tak, že Evropa by se měla zaměřit na to, aby uvolnila skutečně trh, aby dokončila vnitřní trh. Aby podnikatelům a podnikům dala lepší podmínky k jejich životu."

A k tomu se připojuje i slovenský lobista Peter Bachratý. "Firmy i z Francie nebo z Německa volají po změně, po nějaké akci v oblasti ekonomiky. Ať už skutečné liberalizaci nebo skutečné regulaci některých věcí. Všechno dlouho trvá, spousta aktivit vyznívá do ztracena."

Úředníkem na celý život

Peter Bachratý doufá, že unie této krize využije i k tomu, aby se zamyslela nad fungováním svých institucí. Potíž podle něj není ani tak ve složitosti rozhodování v pětadvaceti v radě ministrů. Větší problém vidí na straně Evropské komise, která legislativu navrhuje. "Legislativu připravují většinou úředníci, kteří nemají žádnou reálnou zkušenost z businessu. Jsou to úředníci, kteří tam vyrostli odmlada."

A to všechno se projevuje na výsledku jejich práce, uzavírá Bachratý s přáním, aby se právě tohle do budoucna změnilo. "Celý ten administrativní aparát je postavený v podstatě od základů na francouzském modelu, který se ukazuje jako velmi neefektivní. S tím nejde pokračovat donekonečna. Začíná to už definitivami, které pracovníci v komisi mají. To znamená, že pokud zaměstnanec nemá výsledky, není možné se s ním rozloučit, ti lidé se jenom přesouvají. Spolu s jejich reálnou nezkušeností to způsobuje, že Brusel produkuje neefektivní legislativu, která se musí často opravovat, kterou členské země odmítají a ze které pak vznikají spory mezi Bruselem a členskými státy unie."

Pavla Kvapilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme