Podnikatelé stále zkoušejí zahrnout dovolenou do daní. Tím ale porušují pravidla a riskují
Užít si dovolenou takzvaně na firmu láká každý rok nemálo podnikatelů. Ve většině případů se jim to ale nevyplatí. Dát si cenu dovolené do nákladů a snažit se o to snížit zisk firmy je závažný přestupek. I přesto se stále najde dost těch, kterým to nepřipadá vůbec špatné.
Jenže pravidla jsou jasná. Dovolená do nákladů nepatří, říká mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová:
„Náklady na dovolenou nejsou daňově uznatelné. Výjimkou je pouze případ, kdy podnikatel v rámci pobytu například v zahraničí přeruší dovolenou a uskuteční pracovní jednání. Pak by měl být schopen tuto skutečnost správci daně doložit.“
A to například cestovním příkazem nebo uzavřenou smlouvou s obchodním partnerem.
Dát si cenu dovolené do nákladů a snažit se o to snížit zisk firmy, je závažný přestupek. I přesto se stále najde dost těch, kteří to dělají. Natáčela Jitka Hanžlová
Nejen zaměstnanec, u kterého lze rozdíl mezi dovolenou a prací snadno poznat, ale také podnikatel to musí striktně rozlišovat, upozorňuje daňová poradkyně společnosti Taxvision Pavlína Kozubíková.
„Stává se, že díky nedorozuměním, co lze dát do výdajů na pracovní cestu, a co je považováno za dovolenou, můžou vzniknout problémy. Podnikatel si často myslí, že pokud jede cíleně na služební cestu, která přejde v dovolenou, může to nějakým způsobem nakombinovat. Ale je opravdu nutné rozlišovat, co souvisí s podnikáním, a co je dovolenou.“
Pokud chce mít podnikatel jistotu, že nebude mít později problémy s finančním úřadem, měl by v cestovním příkazu uvést podrobný program zahraniční cesty. Ten může obsahovat kromě začátku a konce cesty také třeba informace o tom, s kým a kde jednal.
Pracovní setkání během rodinné dovolené je samozřejmě možné, ale rozhodně k odečtení nákladů na týdenní pobyt u moře nestačí.
Úroky z prodlení a sankce
Na druhou stranu stále více lidí pracuje i během svého volna. Nejčastějšími náklady jsou v tomto případě placení internetového nebo telefonního spojení.
Podle daňové poradkyně Kozubíkové lze taková vydání doložit: „Nejlepší je detailní průkaznost jeho činnosti. Pokud například odjede někdo, kdo má na starosti zadávání příkazů do banky, a proto potřebuje internetové připojení, pak je velmi zřejmé a jasně dohledatelné, že ty příkazy byly zadány, za tímto účelem byl člověk připojen.“
Hlavní slovo při hodnocení mají finanční úřady. Pokud při kontrole daňového přiznání u daně z příjmu kontrola neuzná vynaložené náklady jako daňové, vyloučí je ze základu daně a daň bude vyměřena z nového základu. Z toho pak můžou vyplývat úroky z prodlení a sankce.