Podnikatele čekají od nového roku změny. Přečtěte si přehled toho nejdůležitějšího

Větší zálohy, vyšší minimální mzda nebo možné zrušení karenční doby – i na to se letos musíte připravit, jestli podnikáte. Nový rok totiž přináší několik změn, které dopadnou na živnostníky a firmy. Tématu se věnuje Radiožurnál.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze

Podnikatelé se musí od Nového roku připravit na několik změn. | Foto: Licence Public domain CC0

Osoby samostatně výdělečně činné zaplatí od prvního ledna na důchodovém pojištění víc o necelé dvě stovky – konkrétně 2388 korun. Týká se to těch, kteří mají živnost jako svou hlavní činnost. Ti, kteří ji mají jako vedlejší, odvedou měsíčně 955 korun. Podobně se zvyšují také zálohy na zdravotní pojištění.

Mění se také způsob platby. Nově se budou zálohy platit vždy v tom měsíci, za který mají být uhrazeny. A posílat peníze půjde po celý měsíc. Roste také minimální mzda, kterou musí podnikatelé a firmy vyplácet svým zaměstnancům.

Důvěra v českou ekonomiku se v prosinci podruhé snížila. Spotřebitelé jí věří víc, ztrácí u podnikatelů

Číst článek

Nejnižší výdělek se od ledna zvyšuje na 13 350 korun, loni byl 12 200 korun. Před růstem nejnižších výdělků ale varuje předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. „Zvýšení minimální mzdy je vyšší, než kolik ekonomika snese. V tuto chvíli to možná tolik nepocítíme, ale v době, kdy ekonomika neporoste, tak se to může negativně dotknout nejen zaměstnavatelů, ale i zaměstnanců, kteří pobírají nízké mzdy,“ popsal Radiožurnálu. Odbory nicméně požadovaly zvýšit minimální mzdu až na 13 700 korun.

Zaručená mzda

Společně s minimální mzdou roste také takzvaná mzda zaručená – tedy nejnižší možná suma, kterou zaměstnavatelé musí platit podle náročnosti práce. Je rozdělená do osmi kategorií. Například ve čtvrté, kam patří kuchaři nebo zdravotní sestry, se zvýšila minimální hrubá mzda na 17 970 korun hrubého.

A zaměstnanci v osmé skupině – tedy nejnáročnější – by měli dostávat nejméně 26 700 korun měsíčně. Jde třeba o pracovníky, kteří plánují obchodní a finanční strategie nebo operace na kapitálovém trhu.

Zrušení karenční doby. Proplácení prvních tří dnů nemocenské podle průzkumu lidé vítají

Číst článek

Limity a karenční doba

Podnikatelé a živnostníci se také nejspíš musí připravit na dvě velké změny. Ta první se dotkne živnostníků, kterým se pravděpodobně zvedne limit pro výdajové paušály a vrátí se na úroveň roku 2017. Maximum tak bude opět dva miliony korun ročně. Změnu už loni schválili poslanci, ale ještě ji musí projednat Senát, pod zákon se musí podepsat i prezident. Pokud by nové paušály prošly, nejspíš by je šlo uplatnit v daňovém přiznání za rok 2019.

Druhou změnou je zrušení takzvané karenční doby – tedy proplácení nemocenské za první tři dny nemoci. Změnu odmítl na konci minulého roku Senát, a tak se příslušná novela vrátila do Poslanecké sněmovny. Pokud by poslanci veto horní komory přehlasovali, podle současného návrhu by se náhrada mzdy od začátku nemoci začala proplácet od letošního července.

Ve sněmovně také stále leží novela, která zavádí elektronickou evidenci tržeb pro odvětví z takzvané třetí a čtvrté vlny. Jde o svobodná povolání – třeba lékaře a právníky. A pak také pro řemeslníky. Vláda musela novelu předložit kvůli rozhodnutí Ústavnímu soudu. Ten totiž část zákona zrušil, start třetí a čtvrté vlny se tak posunul.

Nová úprava by měla usnadnit evidenci tržeb i bez připojení k internetu. V tom samém návrhu je také přesun některých položek do desetiprocentní sazby DPH. Jedná se třeba o stravovací služby, úklidové práce nebo prodej řezaných květin. Novela ale zatím neprošla ani prvním čtením.

Jakub Horáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme