Podzemí ČR ukrývá zlato za 250 miliard. Ekonomové mluví o těžbě, ekologové jsou proti
Území dnešní České republiky je a vždy bylo velmi bohaté na zlato. Pod povrchem se nachází kolem 300 tun dosud nevyužívaného zlata. S tím, jak rostou na světových trzích ceny surovin, se začíná znovu mluvit o možném obnovení těžby. Především ekonomové jsou pro její obnovení, ekologové jsou proti.
Těžba zlata skončila v Česku roce 1994. Úvahy o obnovení přicházejí v době, kdy Evropa řeší, jak snížit surovinovou závislost na zbytku světa a jak se bránit růstu cen, protože právě vysoká poptávka po surovinách v rychle se rozvíjejících ekonomikách jako jsou Čína, Indie nebo Brazílie žene ceny nahoru.
Také finanční krize přispěla k tomu, že se cena zlata znásobila, za poslední dvacetiletí zhruba čtyřikrát na dnešních 33 tisíc korun za troyskou unci. Hospodářské noviny citují Pavla Kavinu z ministerstva průmyslu a obchodu, který říká, že cena je už tak vysoko, že má smysl o těžbě uvažovat.
Ekologické organizace proti jakékoli těžbě ale protestují. Česko je pod povrchem země bohaté na uhlí, uran, zlato a wolfram. Pouze uhlí a uran se v současné době těží, o zlato a wolfram jsou už léta tabu právě kvůli nesouhlasu veřejnosti a hlavně ekologů.
Argumenty pro obnovu těžby zlata jsou samozřejmě hlavně ekonomické. Pavel Kavina tvrdí, že investice do těžby a zpracování surovin působí prorůstově a vytvářejí další podnikatelské příležitosti, tedy i pracovní místa. Získané peníze by navíc výrazně pomohly rozpočtu.
Ekologové, například Jan Rovenský z Greenpeace, zase namítají, že by došlo k poškození vzácného životního prostředí. Zvláště, když se těžba vyplácí při použití nebezpečné kyanidové metody.
Zlato se dá teoreticky těžit v Česku v 15 ložiscích, 100 tun se nachází v Kašperských horách. V jejich podzemí se také vyskytuje wolfram, podle geologů je to vůbec největší ložisko ve střední Evropě.
