Reálná mzda ve 3. čtvrtletí klesla skoro o deset procent, zaměstnanci měli v hrubém víc o 2295 korun
Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartále. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39 858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. Spotřebitelské ceny ale v uvedeném období stouply o 17,6 procenta, reálně tak výdělek klesl. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Mzdy se reálně snižují od loňského čtvrtého čtvrtletí. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou, uvádí Český statistický úřad.
Proti předchozímu čtvrtletí se průměrná mzda ve třetím čtvrtletí zvýšila po očištění od sezonních vlivů o 1,8 procenta.
Růst mezd v Česku vyjádřený v dolarech byl od roku 2011 sedmý nejrychlejší. První místo patří Lotyšsku
Číst článek
Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta, u mužů dosáhl 37 530 Kč, u žen byl 32 171 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 301 a 62 659 korun.
„Nejnižší nárůsty průměrné mzdy byly v odvětvích s dominancí státu: 0,6 procenta ve zdravotní a sociální péči, 0,9 procenta ve veřejné správě a obraně a 2,1 procenta ve vzdělávání. Z hlediska vývoje reálné mzdy se tato tři odvětví potýkají s více než třináctiprocentním poklesem oproti stejnému období předchozího roku,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Naopak nejvýrazněji se průměrná mzda ve třetím čtvrtletí zvýšila v odvětví ostatní činnosti, a to o 10,1 procenta.
Následovaly s růstem kolem devíti procent doprava a skladování a administrativní a podpůrné činnosti.
Reálné mzdy v Česku klesnou o 8,3 procenta. Je to nejvíc ze zemí visegrádské čtyřky, tvrdí analýza
Číst článek
Nejvyšší nominální průměrnou mzdu berou zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, jejich průměrný výdělek činí 70 719 korun, druhou příčku drží peněžnictví a pojišťovnictví s průměrnou mzdou 63 848 korun.
Třetí příčka pak s odstupem patří odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 54 061 Kč.
Naopak nejnižší úroveň mezd přetrvala podle ČSÚ v ubytování, stravování a pohostinství, kde brali zaměstnanci v průměru 24 350 korun, tradičně následují administrativní a podpůrné činnosti s 28 795 Kč.
Rozdíly v krajích
V krajích se reálná kupní síla propadla v rozmezí od 8,9 do 10,5 procenta. Nejlépe vychází ze srovnání Moravskoslezský kraj, kde se reálná mzda snížila právě o 8,9 procenta díky vyššímu nominálnímu nárůstu průměrné mzdy, který tam jako jediný překonal sedm procent.
Kryptoměnová burza Kraken propustí 30 procent zaměstnanců. Reaguje na nestabilní trh
Číst článek
Praha zaznamenala propad reálné mzdy o 9,7 procenta, stejně jako kraje Jihomoravský a Liberecký.
Ve Zlínském kraji se mzdy reálně snížily o 9,8 procenta a ve Středočeském kraji o 9,9 procenta. V Ústeckém a Plzeňském kraji byl pokles o 10,4 procenta, a krajích Karlovarském, Jihočeském, Pardubickém, Královéhradeckém a v kraji Vysočina dosáhl 10,5 procenta.
Nejbohatším regionem podle absolutní úrovně výdělků zůstává Praha s průměrnou mzdou 48 712 Kč, druhý je Středočeský kraj s 39 711 Kč.
Naopak Karlovarský kraj je nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní, aktuálně jediný pod hranicí 35 000 Kč. S menším odstupem následuje Pardubický kraj, kde dosáhla průměrná mzda ve třetím čtvrtletí 35 729 Kč, a Zlínský kraj s 35 935 Kč.
V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla o 7,3 procenta na 37 969 korun, reálně ale výdělek klesl o 3,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí činil nárůst nominální mzdy 4,4 procenta na 40 086, po zahrnutí inflace dosáhl pokles 9,8 procenta.
| Průměrná mzda | Meziroční nárůst v Kč | Meziroční nárůst v procentech | |
| ČR | 39 858 | 2295 | 6,1 |
| Praha | 48 712 | 2850 | 6,2 |
| Středočeský kraj | 39 711 | 2251 | 6,0 |
| Jihočeský kraj | 36 432 | 1834 | 5,3 |
| Plzeňský kraj | 38 265 | 1946 | 5,4 |
| Karlovarský kraj | 34 995 | 1757 | 5,3 |
| Ústecký kraj | 37 026 | 1884 | 5,4 |
| Liberecký kraj | 36 724 | 2145 | 6,2 |
| Královéhradecký kraj | 37 191 | 1832 | 5,2 |
| Pardubický kraj | 35 729 | 1760 | 5,2 |
| Kraj Vysočina | 36 765 | 1807 | 5,2 |
| Jihomoravský kraj | 39 274 | 2292 | 6,2 |
| Olomoucký kraj | 36 481 | 1873 | 5,4 |
| Zlínský kraj | 35 935 | 2068 | 6,1 |
| Moravskoslezský kraj | 36 588 | 2413 | 7,1 |
| Zdroj: ČSÚ |
