Politici napříč Evropou otáčejí. Místo škrtů chtějí podpořit hospodářský růst
Politici i ekonomové ještě nedávno říkali, že je třeba šetřit. V Česku i v celé Evropě používali strašák Řecka, tedy hrozbu státního bankrotu. Teď ale najednou skoro všichni tvrdí, že to Evropané se škrty přehnali a je na čase podpořit hospodářský růst a snížit vysokou nezaměstnanost.
V malém kadeřnictví v Bruselu nedaleko náměstí Merode stříhá Thierry své převážně stálé klienty už řadu let. Chodí sem postarší Belgičanky, lidé z okolních firem během pauzy na oběd a občas i náhodní kolemjdoucí. Poslední dobou se ale Thierrymu nedaří.
„Moje tržby klesly asi o 30 procent,“ krčí rameny Thierry. „Lidé utrácejí jen za to nejnutnější. Když si něco dopřejí, tak je to dovolená. Aby na ni vůbec měli, tak šetří na věcech, jako je holič."
Zda Česko a další země Evropy nešetřily až příliš tvrdě, zjišťovali redaktorka Silvie Třeslínová a zahraniční zpravodaj v Bruselu Ondřej Houska. Poslechněte si pořad Zaostřeno
Podle Thierryho za špatný stav ekonomiky mohou politici. „Vlády všude v Evropě vsadily na úsporná opatření, lidé si mají utáhnout opasky. Ale nikdo se nestará o to, jak ekonomiku nastartovat, jak pomoct průmyslu, aby zase vyráběl, nebo lidem, aby zase začali nakupovat,“ tvrdí.
Nezaměstnanost je podle Thierryho hlavním problémem, který by vlády měly řešit. Když lidé dostanou práci, vydělají peníze a opět začnou nakupovat. Pak bude lépe nejen jim, ale i drobným podnikatelům, jako je třeba holič. A tedy i celé zemi.
Jiná země, stejný problém
V kadeřnictví na pražských Vinohradech pociťují úbytek zákazníků také. Kadeřnice Jana si ještě pamatuje doby, kdy si lidé neměli kam sednout. "To už je dávno pryč,“ konstatuje.
Stížnosti lidí na škrty a úsporná opatření nejsou samozřejmě ničím novým. Velkou změnou je ale chování politiků. Ještě nedávno velká většina z nich tvrdila, že šetření nemá alternativu, že život na dluh musí přestat. Teď ale stále víc politických lídrů říká, že úspory je potřeba zpomalit.
Utahování opasků prý je tak tvrdé, že ekonomiku dusí, a ta se pak z problémů nedokáže dostat. Důsledkem je stále víc lidí bez práce: v celé Evropské unii teď nemá zaměstnání přes 26 milionů osob. Evropa to prý s úsporami jednoduše přehnala.
„Úspory jsou nevyhnutelnou, i když bolestivou součástí nápravy situace,“ říká jeden z největších odborníků na eurozónu, ředitel bruselského Centra pro studia evropské politiky Daniel Gros. Hlavním problémem zemí, jako je Řecko, Itálie nebo Španělsko, byl podle něj schodek platební bilance.
Lidé v těchto státech prostě musí snížit svou spotřebu, jednoduše utrácet méně než dřív. Pokles výkonu ekonomiky prostě musel zákonitě přijít.
Ale jak dlouho bude náprava trvat? Nezaměstnanost mladých na jihu Evropy je brutálně vysoká, jakou mají mladí Řekové, Španělé nebo Italové perspektivu?
„Nezaměstnanost mladých klesne zhruba za deset let. Až se sníží mzdy a vzniknou nová odvětví, ve kterých mladí lidé najdou práci. Brusel nebo ty dané země zmůžou jen velmi málo. Prostě jen musí začít fungovat klasické tržní mechanismy,“ tvrdí Gros.
