Politici v Řecku by měli zaplatit zvláštní daň, žádá ministr

Řečtí politici by měli státu zaplatit mimořádnou daň. Podle deníku Kathimerini to navrhuje řecký ministr dopravy Yannis Ragousis. Podle něj jde o jediný způsob jak uklidnit veřejné mínění. Řecké odbory dnes a zítra pořádají další generální stávku proti úsporným opatřením.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protesty před řeckým parlamentem

Protesty před řeckým parlamentem | Zdroj: Reuters

Vysokou daň by měli podle Ragousise zaplatit všichni politici, poslanci a vysocí státní úředníci. Týkala by se všech, kteří některou z funkcí zastávali po roce 1974, kdy byla v Řecku obnovena demokracie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lukáš Macek, ředitel dijonské sekce pařížského Institutu politických věd, a ekonom Petr Zahradník z České spořitelny ve Světě o deváté.

Mezi obyvateli panuje přesvědčení, že se politici ve funkcích většinou nezákonně obohatili. Podle ministra by zvláštní daní navíc přispěli ke snaze země dostat se z nebezpečí státního bankrotu. Kvůli vysokému deficitu chce vláda v parlamentu prosadit další škrty a zvýšení daní.

Půjčky z Francie na 30 let

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy mezitím ohlásil, že banky ve Francii prodlouží splatnost až 70 procent řeckých státních dluhopisů. Z těch, jejichž platnost měla končit v roce 2014, budou třicetileté. Podle Lukáše Macka, ředitele dijonské sekce pařížského Institutu politických věd, je k tomu motivovaly dva aspekty.

„Politický, kdy francouzská vláda tlačila na banky, aby udělaly vstřícné gesto, na druhou stranu je tam i zcela obyčejná obava o to, že v případě divokého krachu Řecka by se francouzské banky, které jsou v Řecku poměrně významně angažované, mohly dostat do velkých problémů,“ řekl Macek.

Záruka záchranného fondu

Ratingová agentura Fitch už nicméně před pár dny naznačila, že by tento postup považovala za bankrot a důvod k horšímu hodnocení Řecka. Nicméně v rozborech tohoto kroku se dá vyčíst, že francouzský postup pomůže nejen Řecku, ale i Evropské centrální bance.

„Ta prováděla v posledním roce operace s těmito cennými papíry tím, že dodávala problémovým zemím, zejména Řecku, takzvaně likviditu. Ale centrální banky by tyto operace neměly provádět standardně, respektive obvykle a systematicky. A když je provádějí, tak se samy dostávají do rizika,“ řekl ekonom Petr Zahradník z České spořitelny.

Za třicetileté dluhopisy se zaručí záchranný fond eurozóny, známý jako EFSF. To ale znamená, že když Řecko zbankrotuje, bude zřejmě muset splácet úroky celých 30 let. I s takovýmto rizikem se ale podle ekonomů musí počítat. „V případě jakéhokoli pozastavení členských práv Evropské unii ze strany Řecka by náklady a problémy teprve vytanuly napovrch,“ uzavřel Zahradník.

Martina Mašková, Ondřej Houska, ak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme