Politici v Řecku by měli zaplatit zvláštní daň, žádá ministr
Řečtí politici by měli státu zaplatit mimořádnou daň. Podle deníku Kathimerini to navrhuje řecký ministr dopravy Yannis Ragousis. Podle něj jde o jediný způsob jak uklidnit veřejné mínění. Řecké odbory dnes a zítra pořádají další generální stávku proti úsporným opatřením.
Vysokou daň by měli podle Ragousise zaplatit všichni politici, poslanci a vysocí státní úředníci. Týkala by se všech, kteří některou z funkcí zastávali po roce 1974, kdy byla v Řecku obnovena demokracie.
Lukáš Macek, ředitel dijonské sekce pařížského Institutu politických věd, a ekonom Petr Zahradník z České spořitelny ve Světě o deváté.
Mezi obyvateli panuje přesvědčení, že se politici ve funkcích většinou nezákonně obohatili. Podle ministra by zvláštní daní navíc přispěli ke snaze země dostat se z nebezpečí státního bankrotu. Kvůli vysokému deficitu chce vláda v parlamentu prosadit další škrty a zvýšení daní.
Půjčky z Francie na 30 let
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy mezitím ohlásil, že banky ve Francii prodlouží splatnost až 70 procent řeckých státních dluhopisů. Z těch, jejichž platnost měla končit v roce 2014, budou třicetileté. Podle Lukáše Macka, ředitele dijonské sekce pařížského Institutu politických věd, je k tomu motivovaly dva aspekty.
„Politický, kdy francouzská vláda tlačila na banky, aby udělaly vstřícné gesto, na druhou stranu je tam i zcela obyčejná obava o to, že v případě divokého krachu Řecka by se francouzské banky, které jsou v Řecku poměrně významně angažované, mohly dostat do velkých problémů,“ řekl Macek.
Záruka záchranného fondu
Ratingová agentura Fitch už nicméně před pár dny naznačila, že by tento postup považovala za bankrot a důvod k horšímu hodnocení Řecka. Nicméně v rozborech tohoto kroku se dá vyčíst, že francouzský postup pomůže nejen Řecku, ale i Evropské centrální bance.
„Ta prováděla v posledním roce operace s těmito cennými papíry tím, že dodávala problémovým zemím, zejména Řecku, takzvaně likviditu. Ale centrální banky by tyto operace neměly provádět standardně, respektive obvykle a systematicky. A když je provádějí, tak se samy dostávají do rizika,“ řekl ekonom Petr Zahradník z České spořitelny.
Za třicetileté dluhopisy se zaručí záchranný fond eurozóny, známý jako EFSF. To ale znamená, že když Řecko zbankrotuje, bude zřejmě muset splácet úroky celých 30 let. I s takovýmto rizikem se ale podle ekonomů musí počítat. „V případě jakéhokoli pozastavení členských práv Evropské unii ze strany Řecka by náklady a problémy teprve vytanuly napovrch,“ uzavřel Zahradník.