Hormony nepoužíváme, nevyplatí se to, říká majitel polských velkodrůbežáren

Polské chovatele kuřat nejspíš kvůli brexitu čekají těžké časy. Kapacita tamních drůbežáren se od vstupu do Evropské unie víc než ztrojnásobila. Vyrobí víc než 2,5 milionu tun kuřecího masa ročně. Velká Británie je po Německu jejich druhým nejdůležitějším kupcem. Chov kuřat v Polsku navíc může prodražit blížící se zákaz krmení geneticky modifikovanou sójou.

Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kvůli hygienickým podmínkám musí mít každý na sobě jednorázovou kombinézu, na nohou bílé návleky a projít dezinfekcí. Jsme v dlouhé bílé hale, obřím kurníku pro 65 tisíc ptáků.

Voní to tu slámou z podestýlky. Všude kolem samá kuřata, většina právě uzobává z dlouhého dávkovače krmení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Polské drůbežárny mají strach z brexitu. Kuřata odebírá kromě Británie nejvíce Německo a Česko. Natáčel zpravodaj v Polsku Viktor Daněk

„Všechno tady řídíme počítačem, máme na to technologie z Německa. Sledujeme teplotu a vlhkost. Vpředu i vzadu jsou kamery, takže neustále víme, co se s hejnem děje," pyšně ukazuje Jakub Pióro, jeden z majitelů rodinného velkochovu.

V drůbežárně v obci Żebrak, necelých sto kilometrů od Varšavy, mají podobných hal desítky. Kuřat je tady přes 1,5 milionu. Nejnovější kurníky jsou pět let staré.

Takových moderních drůbežáren v Polsku v posledních letech přibývá. „Nakupujeme jednodenní kuřátka, která váží kolem 40 gramů, na konci chovu mají v průměru dvě kila a třicet deka. Od nás pak míří k porážce a prodeji," přibližuje pro Radiožurnál Pióro.

Polsko vyhrává nízkou cenou

Kuřata rychle rostou kvůli šlechtění a ideálním podmínkám. Hormony ani preventivní plošná antibiotika dostávat nesmějí. Je to zakázané a podle Pióra by se to kvůli nízkým výkupním cenám masa ani nevyplatilo.

Jakub Pióro, jeden z majitelů rodinného velkochovu s drůbeží v polské obci Żebrak | Foto: Viktor Daněk | Zdroj: Český rozhlas

„Pokud jsou antibiotika nutná, provádíme nejprve vyšetření k cílenému zásahu. Pak musíme čekat, než z masa všechny látky zmizí. Musíme k tomu ze zákona vést a předkládat evidenci. Hormony jsou naprosto nereálná věc. Podávají se injekčně. Jak bychom to asi u takového množství ptáků dělali? Navíc jsou drahé. Ve srovnání s cenou masa by to nedávalo ekonomický smysl," vysvětluje Pióra.

Mnohá zdejší kuřata nejspíš skončí ve Velké Británii. Odkupují je velkopodniky, jako je francouzsko-polská skupina Drosed, která na britské ostrovy vyváží ve velkém. Polští drůbežáři tak sledují vyjednávání o odchodu Spojeného království z Evropské unie s obavami.

 „Bohužel na to nemáme vliv. Bojíme se negativního dopadu na chovatele. Na drůbeží maso mohou být uvalena cla. Polské drůbežářství vyhrává nad konkurencí nízkou cenou," říká pro Radiožurnál Andrzej Danielak, šéf polského sdružení chovatelů drůbeže.

I nízká cla by mohla znamenat, že polští exportéři nebudou schopní konkurovat levnějšímu kuřatům z Ukrajiny nebo Brazílie. A to není všechno.

Konec krmiv z geneticky modifikovaných plodin?

Polským drůbežářům by život mohl současně zkomplikovat blížící se zákaz používání krmiv z geneticky modifikovaných plodin. Polsko ho zavedlo už před 12 lety, od té doby ale několikrát začátek účinnosti odložilo. Jde především o sóju, která je hlavním zdrojem bílkovin v krmivech.

Drůbežárna v polské obci Żebrak, necelých sto kilometrů od Varšavy. Nejnovější kurníky jsou pět let staré. | Foto: Viktor Daněk | Zdroj: Český rozhlas

„Polsko zatím není na tak dramatickou změnu připravené. Mimo jiné proto, že by rychle vzrostly ceny jiných zdrojů bílkovin. Takové jsou zkušenosti. Když se před lety zakázalo používání masokostních mouček, ostatní krmiva ze dne na den zdražila o sto procent a museli jsme pak produkovat se ztrátami. Je to velké nebezpečí," dodává Danielak.

Zákaz krmení geneticky modifikovanými plodinami by v Polsku na rozdíl od jiných evropských zemí mohl začít platit od příštího roku. Drůbežáři ale doufají v další odklad, jinak se jim chovy prodraží.

Polské drůbežárny mají strach z brexitu. Kuřata odebírá kromě Británie nejvíce Německo a Česko | Foto: Viktor Daněk | Zdroj: Český rozhlas

Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme