Evropské dotace pro zemědělce se mají snižovat, někteří se bez nich ale neobejdou

Loni vyplatila Evropská unie na podporách farmářům 58 miliard eur, tedy přes 1,5 bilionu korun, z takzvané Společné zemědělské politiky. Výdaje na podporu evropských zemědělců dnes tvoří víc než třetinu unijního rozpočtu. Tato částka se má ale postupně snižovat, spolurozhodovat o tom bude nový Evropský parlament. Část zemědělců se ovšem bez unijních dotací neobejde. Radiožurnál jednoho z farmářů v centrálním Polsku navštívil.

Baranów (Polsko) (Aktualizováno: 14:03 19. 5. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zápory vidí farmář v přílišné byrokracii vyřizování evropských dotací, která zemědělce trápila a trápí. Ilustrační foto | Foto: W.carter | Zdroj: Wikimedia Commons | CC0 1.0,©

Čtyřicet hektarů polí, které obdělává čtyřmi traktory, jsou životním dílem Witolda Konarského z obce Baranów. Farmaří už 30 let. Před ním obdělával vlastní pole o mnohem menší rozloze jeho otec.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaké jsou klady a zápory zemědělských dotací? Pavel Novák mluvil s polským farmářem

Konarští mají hospodářství v Mazovském vojvodství v centrálním Polsku přes 200 let. Pěstují obilí, ale hlavně rané brambory. Ty dodávají do výkupny u Varšavy.

„Dotace určitě pomáhají. Náklady na výrobu rostou, ale ceny mého finálního produktu, tedy brambor, jsou stále na úrovni z doby před 15 lety. Dotace tedy vyrovnávají ztráty způsobené zastavením růstu cen konečných výrobků. Pro nás to je vítaná finanční injekce. Hlavně, když ty peníze přijdou na jaře, kdy je potřeba do polí investovat. Určitě je to pro nás pomoc,“ říká Radiožurnálu Witold Konarski.

Podle něj mají ale dotace i jiný efekt. Pobírají je totiž majitelé polí a ne ti, kdo na nich něco pěstují. Hospodařit na vlastním je tedy výhoda a ceny pozemků, na které je možné dotace získat, rostou.

‚Přežívá z dotací‘

Soused Witolda Konarského také čerpá unijní dotace. „Když mu na jaře dojdou hotové peníze, přežívá z dotací. Unijní peníze jsou určené hlavně na nákup hnojiv nebo prostředků k ochraně plodin. Kdyby je farmář neměl, nemohl by investovat do obnovy pole,“ vysvětluje.

Někteří hospodáři by bez dotací už přestali pole obdělávat, nebo by je dokonce prodali. Oproti době před 20, 30 lety se podle pana Witolda životní úroveň polských zemědělců trochu zvýšila. Pomohly i unijní strukturální fondy určené na nákup strojů, postavení skladů nebo hospodářských budov. To jsou podle Witolda Konarského klady vstupu Polska do Evropské unie.

Zápory vidí farmář v přílišné byrokracii vyřizování evropských dotací, která zemědělce trápila a trápí. Nevěří tomu, že by se v tomto směru mohlo něco změnit. Na tomto hracím poli zatím podle něj farmáři prohrávají.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme