Pomyslnou tečkou za rozpadem Československa byla měnová odluka. Proběhla v noci na 8. února

V pátek uplyne přesně 20 let od chvíle, kdy se Češi a Slováci probudili každý s vlastní měnou. V noci ze 7. na 8. února 1993 proběhla měnová odluka. Od té chvíle musela mít každá velká bankovka kolek. Výjimku měly jen malé a také nová 200koruna s Janem Ámosem Komenským. Měnová odluka byla světovou akcí. Kolky se tiskly až v Kolumbii a nové české mince se razily v Německu nebo v Kanadě. Po rozdělení federace zůstala Česku státní tiskárna cenin. Přišlo ale o mincovnu v Kremnici, kdysi jedinou v celém státě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká mincovna v Jablonci nad Nisou | Foto: Radana Schaeferová

„Spousta lidí to neví, ale v roce 1993 Československá státní banka připravovala kompletní změnu všech nominálů, co se týče motivů, parametrů mincí i matriálů. Čili stejně bychom v Československu platili jinými penězi,“ vzpomíná Jaroslav Setnický z kremnické mincovny.

Podle něj měla Československá banka na nové mince vypsanou i soutěž. Většinu návrhů tehdy vyhráli čeští autoři. Právě to Česku podle pana Setnického usnadnilo start vlastní měny.

Přehrát

00:00 / 00:00

Bratislavský zpravodaj ČRo Vojtěch Berger vás v reportáži zavede do Kremnice, kde se až do rozpadu federace razily všechny mince ve státě.

„Bylo to velmi jednoduché pro Českou republiku. Češi měli připravenou kompletní měnu, ale neměli výrobce. Ten se však dá rychle najít, takže první české mince se razily v zahraničí a postupně nabíhala česká mincovna. My jsme museli začít od nuly,“ konstatuje.

Zatímco v Kremnici se báli o mince, v Národní bance Slovenska si dělali starosti o bankovky. Banku tehdy jako pověřený viceguvernér řídil Marián Tkáč. Rychlost měnové odluky ho překvapila.

S českým guvernérem Josefem Tošovským tenkrát vymýšleli, jak odlišit bankovky, které obíhaly v Česku, od těch na Slovensku.

„Tošovský navrhoval, že Češi okolkují a zbytek bude Slováků. Jenže při výměně bankovek jde právě o ten zbytek, který se nevrátí do banky, okolkované bankovky jsou zisk. Takže my jsme bankovky kolkovali,“ popisuje Tkáč.

Lidé si mohli staré bankovky těsně před odlukou vyměnit za ty okolkované. Limit byl 4 tisíce korun na osobu. Počáteční kurz české a slovenské koruny byl 1:1. Slovenská koruna ale v červnu 1993 devalvovala.

Koruna zůstala Slovákům v peněženkách jen do roku 2009. Pak ji nahradilo euro. V Kremnici dodnes žije Drahomír Zobek, který navrhl výtvarnou podobu slovenských korunových mincí.

„Je to zajímavé sledovat, v podstatě je to něco, co už neplatí. Mám to samozřejmě v živé paměti, ale zvykám si na to, že jde už jen o numizmatický materiál, který jako měna už není aktuální,“ říká.

Přijetí eura byla pro Slováky vlastně další měnová odluka. 16 let se slovenskou korunou ale nestačilo na to, aby lidem přirostla k srdci.

„Už bychom o euro ani nechtěli přijít. Byly by to obrovské náklady, kdybychom měli vrátit měnu zpět. Také jsme si už zvykli. Je to nepraktický peníz, ale zvykli jsme si,“ prozrazuje paní v tržnici.

Slováci sice už eurem platí čtyři roky. Národní banka v Bratislavě ale pořád postrádá desítky milionů korunových mincí, které se buď ztratily, nebo je mají lidé schované. Lhůta na jejich výměnu za eura skončí letos v prosinci. Slovenská koruna sice měla krátký život, jednou ale bude třeba zajímavým kouskem pro sběratele.

Vojtěch Berger, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme