Poradci hodnotili nabídky na privatizaci strategických odvětví
Největší privatizační rozhodnutí posledních let je na spadnutí. Komise složená ze zástupců různých ministerstev v neděli otevírala obálky, v nichž byly nabídky uchazečů o koupi ČEZu, Transgasu a Unipetrolu. Členové komise měli posoudit jejich výši a předat je pak i s doporučením vládě, která by měla tuto privatizační bitvu o stovky miliard korun rozhodnout v pondělí.
Na jednotlivé nabídky se přišel osobně podívat i ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Jak řekl, pokud nabídky nebudou cenově přijatelné, poradci vládě navrhnou, aby konečné rozhodnutí odložila. Podle Grégra se tedy může dost dobře stát, že kabinet ani v pondělí vítěze nevybere.
O elektrárenskou společnost ČEZ a její distribuční společnosti se ucházejí tři zájemci - jde o Electricité de France, italsko-španělské konsorcium Enel/Iberdrola a britskou International Power. Ze soutěže o plynárenský Transgas a jeho distribuční firmy odstoupila italská společnost Snam, takže ve hře zůstávají Gaz de France a německý Ruhrgas, který je považován za největšího favorita. Komise dále posoudila nabídky konsorcia DUKE Energy a E.ON Energie a RWE Gas. O petrochemický koncern Unipetrol mají zájem Rotch Energy, Agrofert Holding a konsorcium OMV, MOL a TVK.
Za prodej státních podílů v těchto strategických odvětvích chce vláda utržit zhruba 420 miliard korun. Jak potvrzuje místopředseda prezidia Fondu národního majetku a místopředseda sněmovny František Brožík, jasným vodítkem pro vládu je tedy cena. "Já bych skutečně byl rád, kdyby se rozhodlo, aby i cena za tuto největší privatizaci za celé desetiletí byla pro Českou republiku opravdu tou nejvýhodnější".
Podle některých ekonomů ale stát z prodeje svých podílů získá menší částku, než s jakou kabinet počítá. A dodávají, že systémově je privatizace, jak ji prosadil ministr Grégr, nastavena špatně. Prodej celých balíků totiž zachová monopol, a pro občana to nebude až tak zajímavé. "Nepřinese mu v souvislosti s možnou liberalizací v těchto síťových odvětvích žádné velké přínosy", tvrdí například šéf Liberálního institutu Miroslav Ševčík.