Portugalci odmítají zprávy, že jsou pod tlakem eurozóny, aby přijali pomoc
Evropská unie nenutí Portugalsko, aby stejně jako Řecko a Irsko přijalo mezinárodní pomoc. Prohlásil to mluvčí portugalské vlády. Popřel tak zprávy německého deníku Financial Times Deutschland, který napsal, že hlavní země Evropy na Portugalsko tlačí, aby se uchýlilo pod ochranný evropský deštník.
O Portugalsku se spekuluje jako o další zemi eurozóny, která spadne do dluhové pasti. Zemi se nedaří snižovat rozpočtový schodek podle plánu. Ekonomové zároveň předpovídají, že Portugalsko má v příštích letech jen malé naděje na hospodářský růst.
Portugalsko totiž ztratilo konkurenceschopnost a má velké problémy uplatnit své výrobky na světových trzích. Investoři se obávají, že bez růstu ekonomiky Lisabon své dluhy nedokáže splácet.
Analytik: Portugalsko se evropské půjčce nevyhne
Podle analytika X Trade Brokers Jaroslava Brychty z posledního vývoje vyplývá, že žádost Portugalska o pomoc přijde brzy. Důvody jsou podle něj dva.
Eurozóna tlačí na Portugalsko, aby požádalo o pomoc ze záchranného fondu. Situaci okomentoval na Rádiu Česko analytik X Trade Brokers Jaroslav Brychta.
„Výnosy z portugalských dluhopisů už vystoupaly na 7 procent u desetiletých splatností, což je hranice, kterou portugalská vláda označila za velmi vážnou. Druhý důvod je na straně eurozóny -jakýkoli růst napětí na finančních trzích a růst obav z portugalských potíží tlačí vzhůru výnosy z ostatních zemí eurozóny a vlády těchto zemí pak musí čelit vyšším výdajům při zadlužování,“ vysvětlil Rádiu Česko.
Pokračující nejistota na trzích sráží euro a zvyšuje prémie za půjčky od trhu. A jak analytik podotkl, záchranný mechanismus, který by garantoval v případě hrozby krachu půjčky v podstatě kterékoli eurozemi, neexistuje. Evropa podle něj ručí sama za sebe. „Evropský záchranný fond je určitou instancí, určitým posledním řešením, které Evropa má,“ dodal.
Rezervy záchranného fondu nemusí stačit
Stále častěji se objevují spekulace o tom, že pomoc bude potřebovat nejen Portugalsko, ale i Španělsko a další státy. Evropská komise i proto navrhla zdvojnásobit rezervy záchranného fondu, které jsou nyní 440 miliard eur.
„Částka 440 miliard byla celou dobu spíše takovým psychologickým faktorem, aby si investoři uvědomili, že eurozóna má dostatek prostředků na záchranu slabších států. V případě zdvojnásobení částky bude efekt stejný. Opět se budou zástupci zemí eurozóny snažit především trhy uklidnit,“ uvedl ekonom.
Připomněl ale, že v momentě, kdy by začaly o peníze žádat další členské země eurozóny, jako Portugalsko a zejména Španělsko, tak se může ukázat, že eurozóna ty peníze nemá. „Protože například Španělsko by vypadlo z té garance A nastal by stejný problém – investoři by přestali důvěřovat v to, že eurozóna bude schopna své vlastní potíže sama řešit,“ řekl.
