Povodně způsobily zemědělcům škody za 2 miliardy korun, zelinářům zničily desetinu úrody
Povodně způsobily zemědělcům škody v hodnotě 1,8 miliardy korun. Oznámila to Agrární komora s tím, že číslo nezahrnuje ztráty, které utrpěli rybáři. Škody jsou nižší než při povodních před jedenácti lety. Farmáři tehdy přišli o více než 3,5 miliardy korun.
Ministerstvo zemědělství odhaduje škodu na úrodě přes jednu miliardu, zničených je zhruba 50,5 tisíce hektarů zemědělské půdy. Uhynulo na 400 tisíc kg ryb a 1500 kusů drůbeže.
„Na plochu půdy mají nejvyšší škody nesporně zelináři, pak chmelaři a rybáři. U zelinářů je zničeno 982 hektarů, což je 10 procent osázených a osetých ploch zeleninou. Jen ztráty na tržbách budou činit 190 milionů korun,“ říká prezident Agrární komory Jan Veleba.
O škodách v zemědělství způsobených povodněmi mluvil prezident Agrární komory Jan Veleba a ministr zemědělství Petr Bendl
Celkové škody na zemědělské půdě podle něj bude možné vyčíslit až zcela opadne voda. „Ze zkušenosti z minulých povodní to bývá tak, že orná půda je dost znehodnocena – je zaplavena bahnem, štěrkem, pískem, jsou tam různé předměty, je zamokřena a tak dále. Odstranit se to samozřejmě dá a musí, ale bude to stát další nemalé úsilí,“ upozorňuje Veleba.
„V případě, že přijde povodeň na ornou půdu, je produkce velmi závislá na tom, jak dlouho tam voda je, o jakou plodinu se jedná a podobně. Existují dokonce plodiny, kterým to paradoxně může pomoct,“ tvrdí ministr zemědělství Petr Bendl.
Podle šéfa Agrární komory dochází v krajině ke dvěma negativním jevům. „První je příliš velká zabetonovaná plocha, denně statisticky mizí 7 hektarů orné půdy a retenční schopnost krajiny se tak logicky zmenšuje. Druhý neblahý krok je změna skladby zemědělství. Za 20 let z krajiny zmizelo asi 540 tisíc hektarů zelených pícnin,“ vysvětluje. Na polích tak ubývá například jetel či vojtěška ve prospěch obilí, řepky nebo kukuřice.
V Praze na Vltavě už neplatí stav ohrožení. Řeka je podle Hudečka připravena i na další vodu
Číst článek
Škody po povodních vyčíslili i vodohospodáři, a to na více než dvě miliardy korun. Na povodí Labe dosáhla 1 miliardy korun, na povodí Vltavy zhruba 900 milionů korun – z toho 700 milionů v závodu Dolní Vltava, po 100 milionech pak v závodech Horní Vltava a Berounka.
Voda z řek poškodila na 80 veřejných vodovodů, zasaženo bylo 900 studní a desítky čistíren, nejvíce v Praze, Ústí nad Labem a Děčíně. Asi 34 tisíc lidí se po povodních stále musí obejít bez pitné vody z kohoutku.
Ministr zemědělství však upozornil, že výše škod se může ještě zvyšovat. „Povodně ještě nejsou zcela za námi. Zejména v severní části České republiky čekáme, až voda opadne, abychom se dostali k definitivním číslům,“ vysvětlil Bendl.
České dráhy budou až do odvolání vracet jízdné kvůli špatnému počasí
Číst článek