Povodně způsobily zemědělcům škody za 2 miliardy korun, zelinářům zničily desetinu úrody

Povodně způsobily zemědělcům škody v hodnotě 1,8 miliardy korun. Oznámila to Agrární komora s tím, že číslo nezahrnuje ztráty, které utrpěli rybáři. Škody jsou nižší než při povodních před jedenácti lety. Farmáři tehdy přišli o více než 3,5 miliardy korun.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zaplavená pole na Táborsku (2. června 2013)

Zaplavená pole na Táborsku (2. června 2013) | Zdroj: ČTK

Ministerstvo zemědělství odhaduje škodu na úrodě přes jednu miliardu, zničených je zhruba 50,5 tisíce hektarů zemědělské půdy. Uhynulo na 400 tisíc kg ryb a 1500 kusů drůbeže.

„Na plochu půdy mají nejvyšší škody nesporně zelináři, pak chmelaři a rybáři. U zelinářů je zničeno 982 hektarů, což je 10 procent osázených a osetých ploch zeleninou. Jen ztráty na tržbách budou činit 190 milionů korun,“ říká prezident Agrární komory Jan Veleba.

Přehrát

00:00 / 00:00

O škodách v zemědělství způsobených povodněmi mluvil prezident Agrární komory Jan Veleba a ministr zemědělství Petr Bendl

Celkové škody na zemědělské půdě podle něj bude možné vyčíslit až zcela opadne voda. „Ze zkušenosti z minulých povodní to bývá tak, že orná půda je dost znehodnocena – je zaplavena bahnem, štěrkem, pískem, jsou tam různé předměty, je zamokřena a tak dále. Odstranit se to samozřejmě dá a musí, ale bude to stát další nemalé úsilí,“ upozorňuje Veleba.

„V případě, že přijde povodeň na ornou půdu, je produkce velmi závislá na tom, jak dlouho tam voda je, o jakou plodinu se jedná a podobně. Existují dokonce plodiny, kterým to paradoxně může pomoct,“ tvrdí ministr zemědělství Petr Bendl.

Podle šéfa Agrární komory dochází v krajině ke dvěma negativním jevům. „První je příliš velká zabetonovaná plocha, denně statisticky mizí 7 hektarů orné půdy a retenční schopnost krajiny se tak logicky zmenšuje. Druhý neblahý krok je změna skladby zemědělství. Za 20 let z krajiny zmizelo asi 540 tisíc hektarů zelených pícnin,“ vysvětluje. Na polích tak ubývá například jetel či vojtěška ve prospěch obilí, řepky nebo kukuřice.

V Praze na Vltavě už neplatí stav ohrožení. Řeka je podle Hudečka připravena i na další vodu

Číst článek

Škody po povodních vyčíslili i vodohospodáři, a to na více než dvě miliardy korun. Na povodí Labe dosáhla 1 miliardy korun, na povodí Vltavy zhruba 900 milionů korun – z toho 700 milionů v závodu Dolní Vltava, po 100 milionech pak v závodech Horní Vltava a Berounka.

Voda z řek poškodila na 80 veřejných vodovodů, zasaženo bylo 900 studní a desítky čistíren, nejvíce v Praze, Ústí nad Labem a Děčíně. Asi 34 tisíc lidí se po povodních stále musí obejít bez pitné vody z kohoutku.

Ministr zemědělství však upozornil, že výše škod se může ještě zvyšovat. „Povodně ještě nejsou zcela za námi. Zejména v severní části České republiky čekáme, až voda opadne, abychom se dostali k definitivním číslům,“ vysvětlil Bendl.

České dráhy budou až do odvolání vracet jízdné kvůli špatnému počasí

Číst článek

Jana Čermáková, Jakub Šídlo, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme