Povolební Řecko Evropu znervózňuje, změny ve Francii ji nezaskočily

Volební víkend ve Francii a Řecku se okamžitě projevil i na finančních trzích. Západoevropské akcie se na počátku pondělního obchodování citelně propadly. Ačkoli se může jednat o krátkodobý záchvěv, především výsledky v Řecku k uklidnění evropské ekonomiky příliš nepřispívají.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Burza. Ilustrační foto | Foto: Free Digital Photos

Budoucí francouzský prezident François Hollande chce znovu otevřít evropskou dohodu o fiskální odpovědnosti a doplnit ji o prorůstová opatření. Německá kancléřka Angela Merkelová, hlavní zastánkyně tohoto paktu, mu ale dnes vzkázala, že dohoda se znovu otevírat nebude.

Merkelová už během předvolební kampaně ve Francii dávala zřetelně najevo, že podporuje Nicolase Sarkozyho. Bývaly však doby, kdy jejich spolupráce zdaleka nefungovala dobře, společnou řeč našli až v okamžiku ekonomické krize.

„A podobně to může dopadnout i nyní. Záleží na tom, kolik bodů svého předvolebního programu bude chtít Hollande prosadit,“ domnívá se komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.

Přehrát

00:00 / 00:00

Komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák a hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny Jan Bureš komentují vliv výsledků voleb v Řecku a Francii na evropské finanční trhy

Stejný názor zastává i analytik České spořitelny Petr Zahradník: "Šance Hollanda budou záležet hodně na míře razance požadavků, které vznese vůči Angele Merkelové. Kosmetické úpravy paktu, třeba v kterých oblastech šetřit, asi projdou, ale radikální úpravy nejsou příliš reálné."

Ze strany Německa může přijít vstřícnost, která umožní přidat do smlouvy o rozpočtové odpovědnost pasáž o tom, že Evropská unie bude podporovat hospodářský růst, tedy nepůjde jen o cestu úspor. To by mohlo Hollanda uspokojit, ale přitom by stále pokračovalo šetření, na kterém trvá Německo.

Podle Vladimíra Handla z Ústavu mezinárodních vztahů se ani nedá očekávat, že by Angela Merkelová hledala nového evropského spojence jinde než ve Francii, oba státy budou chtít ve spolupráci pokračovat. "Koneckonců ze šesti poválečných francouzsko-německých politických dvojic šlo čtyřikrát o představitele různých politických proudů - a fungovalo to," říká Handl.

Evropským konsenzem je politika úspor

Kdyby se Hollande snažil prosazovat všechny body svého programu, šlo by o zásadní revoluci. Ale nyní je po volbách a nový prezident je podle svých slov připraven na celoevropský konsenzus. Tím je v současnosti spíše politika úspor, nikoli expanze.

Výsledek francouzských voleb byl očekáván a není pro trhy překvapením. „Navíc i když má Hollande více prorůstovou rétoriku než Sarkozy, se zásadní změnou ve směřování Francie se počítat nedá,“ vysvětluje hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Hollande plánuje poměrně výrazně navyšovat výdaje a současně snižovat deficit, to ale nejde příliš dohromady. Nový prezident se podle Bureše řídí příliš optimistickými předpoklady francouzského růstu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Analytik České spořitelny Petr Zahradník a odborník z Ústavu mezinárodních vztahů Vladimír Handl komentují volby v Řecku a Francii v evropském kontextu

„Řadu plánů nebude moci realizovat, například výrazné navýšení stavu učitelů a policistů pravděpodobně zůstane jen na papíře,“ domnívá se Bureš.

Mnohem více než situace ve Francii se na poklesů akcií projevily výsledky voleb v Řecku. Z nich totiž pro evropské trhy pramení mnohem vážnější rizika.

„Pokud Řekové nenajdou v dohledné době stabilní koaliční vládu, která bude prosazovat dohody, jež Řecko uzavřelo s Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií, budou mít problém čerpat druhý záchranný balíček a řecká ekonomika se může znovu přiblížit neřízenému bankrotu,“ tvrdí Jan Bureš.

Řecko musí najít úsporu 11 milard eur

Podle něj je stěžejní, aby jakákoliv vláda či politické uskupení v Řecku splnily do dvou měsíců to, k čemu se Řecko zavázalo při dojednávání druhého záchranného balíku. Musejí tedy primárně najít dalších zhruba 11 miliard eur úspor, jinak tok peněz ze záchranných fondů zamrzne.

Výsledky řeckých voleb naznačují vysoké riziko nových předčasných voleb a pro zahraniční i lokální investory není situace příliš čitelná. Velkým „bolehlavem“ je však i pro evropskou politickou scénu.

„Evropa do záchrany Řecka mnoho investovala. Státy jako Německo musely zdolávat odpor vlastních voličů, kteří měli pocit, že Řekové budou brát pomoc na úkor daňových poplatníků západních států, ale přitom nejsou dostatečně vděční,“ vysvětluje komentátor Milan Slezák.

Německá kancléřka Merkelová odmítá změny v Paktu o rozpočtové disciplíně

Číst článek

Dvě zavedené řecké strany, která se u moci střídaly od pádu vojenské diktatury v roce 1974, utrpěly ve volbách významnou porážku. Jsou to ale právě ty strany, které – byť nerady – souhlasily s úspornými opatřeními. Dvě třetiny Řeků však daly hlas stranám, které jsou proti úsporným opatřením.

"Volby v Řecku se dají chápat jako postoj Řeků k Evropské unii a plnění povinností jejího člena, byť je v tak svízelné situaci. Může se tam stát úplně cokoli. Nárůst extremistických pozici na obou stranách polického spektra nevěští racionální přístup k řešení složité situace, která v Řecku je. Situace je velmi znepokojující," domnívá se Petr Zahradník.

Evropa, která do řecké ekonomiky nalila více než 200 miliard eur, tak s napětím očekává další vývoj. Řečtí občané dali jasně najevo, že s dosavadním způsobem obchodu mezi unií a Řeckem nesouhlasí.

Milan Slezák, Kateřina Kozmová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme