Vyplývá z ní, že v průměru na domácnost by povolenka měla mít dopad na růst výdajů o zhruba 200 až 400 korun měsíčně, to znamená 2400 až 4800 korun za rok. 

Dopady se budou lišit podle druhu vytápění dané domácnosti, zda topí plynem nebo uhlím a také jak často jezdí autem a jakou mají spotřebu pohonných hmot. Právě na uhlí, zemní plyn, benzin a naftu, jejichž spalování produkuje nejvíc skleníkového plynu CO2, se totiž povolenky budou vztahovat.

Jejich cílem je postupně vytlačit z trhu fosilní paliva a chránit tak klima. Systém, schválený dříve na úrovni celé EU, má fungovat tak, že povolenky si nakoupí dodavatelé paliv a započítají je do cen komodit s platností od začátku roku 2027. 

Nejvíc podle studie PwC, tedy skoro 400 korun za měsíc, zaplatí české vysokopříjmové domácnosti.

A to z důvodu, že mají obvykle mnohem větší spotřebu energií - ať už plynu, uhlí nebo hlavně pohonných hmot na cestování autem. Naopak nejchudší domácnosti obvykle nejezdí tolik autem a nemají ani tak velkou celkovou spotřebu energií, i když tvoří velkou část výdajů jejich rozpočtů. 

Klíčové pro jakékoliv propočty nicméně je, kolik bude samotná povolenka stát. PwC počítalo ve studii s dvěma variantami.

První je, že cena bude zastropovaná na částce 45 eur za povolenku (tzn. tunu CO2), což je návrh, který chce prosadit u Evropské komise Česko. A podle vrchního ředitele sekce ochrany klimatu Petra Holuba je „velmi pravděpodobné“, že se to podaří.

„Náš návrh má politickou podporu 19 členských států unie s velikostí 91 celkové populace EU a to je síla, kterou nemůže Evropská komise ignorovat. I na pracovních jednáních, které vedeme jako úředníci, se ukazuje, že s tímto návrhem komise pracuje a počítá si podle něj,“ upozornil. 

Původní návrh odsouhlasený v EU nicméně počítal s cenou povolenky pro první rok obchodování zhruba 45 eur, ale v cenách roku 2020. To by znamenalo pro rok 2027 cenu kolem 60 eur.

Burzy v Lipsku a Londýně také již spustili obchodování s deriváty budoucích cen povolenek a jejich cena dosahuje zhruba 80 eur. I proto ekonomové varují před mnohem vyššími náklady domácností.

Například institut IDEA při CERGE-EI počítá s variantou ceny 55 euro, což by znamenalo průměrný růst výdajů domácnosti na 5 tisíc za rok.

Podle finanční společnosti XTB by byl odhad dopadů při ceně povolenky 57 eur na obyvatele venkovských domů, kde se topí uhlím a rodina vlastní dvě auta, až 23 tisíc korun vyšších výdajů ročně. Při vyšším růstu cen povolenek by šly výdaje až k hranici 60 tisíc korun navíc.

Studie PwC proto ve druhé variantě počítá s vyšší hodnotou povolenky, a to na úrovni 70 eur. Dopad na domácnosti se tím zvyšuje, podle PwC se ale i tak v průměru jedná zhruba o sto až 150 korun měsíčně navíc proti první variantě, tedy na růst výdajů o 350 až 550 korun za měsíc.

Podle Jana Brázdy z PwC konkrétně první varianta s levnější povolenkou znamená pro průměrnou domácnost nárůst ceny za plyn o 80 až 90 měsíčně, za uhlí o 70 až 80 korun, za pohonné hmoty o 110 až 140 korun.

Pokud by šlo ale o specifickou domácnost, která topí jen plynem, je navýšení výdajů za plyn trojnásobné a u domácnosti topící jen uhlím dvacetinásobné. „Je to dost specifická domácnost, jen uhlím topí asi jen 5 procent domácností u nás. Ten nárůst by ale byl značný, znamenal by asi 1400 až 1500 korun měsíčně,“ upozornil Jan Brázda.

Domácnosti s nízkými příjmy a velkými náklady na energie ale mají po zavedení systému mít možnost získat podpory z nového Sociálního klimatického fondu, kam má část výnosů povolenek putovat. Česko z něj plánuje podle ministerstva životního prostředí využít do roku 2032 zhruba 52 miliard korun.

Dále stát bude mít peníze z dražeb povolenek ETS2, které mají ve stejném období dosáhnout 100 miliard korun. Podpory z obou nástrojů se mají použít zejména na další dotace úspor energií a ekologické topení, a to formou pokračování programů jako je například nová zelená úsporám.

Dotace mají chudším lidem pokrýt až 90 procent nákladů projektů. Peníze se mají využít i na programy výstavby sociálně dostupného bydlení nebo podporu veřejné dopravy.

Nově vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů nicméně avizuje, že systém povolenek ETS2 do české legislativy vůbec nezavede. Důvodem je, že ho bere jako zátěž lidí a nesouhlasí s tím.

Pokud se tak stane, podle Petra Holuba z ministerstva bude Česko čelit pokutám v řádu vyšších desítek milionů korun ročně. Přijde ale také o výnosy z povolenek a vystavuje se riziku, že Brusel na Česko podá žalobu za neplnění evropského práva. To by mohlo vyústit v pozastavení peněz z fondů EU. 

Podle spoluautora studie PwC, ekonoma Miroslava Zámečníka, by investice financované z povolenek ETS2 a kofinancované domácími zdroji, navíc měly pozitivní dopad na ekonomický růst země.

„Podle modelových propočtů se každá investovaná miliarda korun z výnosů ETS2 projeví na růstu vytvořené přidané hodnoty o 300 milionů až více než 1 miliardu korun podle typu opatření,“ upozornil Zámečník.