Češi zvládali práci během pandemie lépe něž většina Evropanů, uvádí průzkum nadace Eurofound

V první polovině letošního roku měla pandemie koronaviru na práci Čechů ve srovnání s jinými evropskými národy jen malý vliv. O práci v prvním pololetí přišla čtyři procenta obyvatel a z domova začalo v Česku nově pracovat 38 procent lidí, vyplývá z průzkumu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek Eurofound.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto.

(ilustrační foto) | Foto: Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 2.0 Generic, Brian Smith

Během první vlny pandemie se většině Čechů podařilo udržet práci a podle průzkumu Eurofoundu byla ČR v tomto ohledu úspěšnější než většina ostatních Evropanů. Například ve Španělsku přišlo podle respondentů kvůli koronaviru o práci až 16 procent populace. Stejného výsledku jako Češi dosáhli i pracující na Maltě, Slovensku a v Nizozemsku. Lépe než Češi jsou na tom jen Švédové.

Analýza: Pokles produktivity práce je oproti jaru nižší. Firmy se na home office adaptovaly

Číst článek

„Nízký pokles zaměstnanosti v ČR souvisí jednak s nasazením programu Antivirus, ale také s demografickým vývojem,“ uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Před krizí zaměstnavatelé často uváděli, že hlavní brzdou další expanze výroby je nedostatek pracovní síly. I nyní je počet volných pracovních pozic vyšší než počet nezaměstnaných. A protože pracovní síla bude i v dalších letech klesat, perspektivní firmy si chtějí své zaměstnance udržet, vysvětlil Navrátil.

Zatímco o práci přišlo průměrně osm procent Evropanů, více než třetina obyvatel Evropy se v průzkumu svěřila s poklesem počtu pracovních hodin. U čtvrtiny Evropanů se naopak během pandemie objem odpracovaného času zvýšil. Největší úbytek pracovních hodin zažili Evropané v obchodu, pohostinství a ve stavebnictví, kde odpracovaný čas klesl na méně než půlku. Naopak nejmenší pokles čekal zaměstnance veřejného sektoru, zdravotnictví a zemědělce, doplnil Tomáš Odstrčil z analytického projektu Evropa v datech.

České firmy a home office. Práci na dálku často zavedly ještě dříve, než to začala vyžadovat vláda

Číst článek

Zavedení home office

Ačkoliv ještě v roce 2018 pracovalo z domova běžně jen asi 200 tisíc Čechů, pandemie trend zavádění home office značně urychlila. Největší změnu zaznamenalo Finsko, kde se počet pracujících z domu rozrostl o 61 procent. Nárůst home office byl více než padesátiprocentní i v zemích Beneluxu. V Česku v první polovině roku stále převládalo docházení k zaměstnavateli. Home office byl nejčastější formou práce v Belgii, Dánsku, Irsku, Itálii, Španělsku, Portugalsku a Francii. Naopak nejméně využívaný byl v Bulharsku, Rumunsku a dalších zemích bývalého východního bloku.

Až 76 procent Čechů pracujících z domu je na home office adekvátně zařízeno. V tomto ohledu jsou na tom lépe jen Rakušané a Finové, jejichž domácí vybavenost je ještě o tři procentní body vyšší.

Rakušané a Finové si zároveň nejvíce pochvalují, kolik se jim toho daří během speciálních opatření odpracovat. I Češi jsou v množství odvedené práce velmi úspěšní, jelikož se v evropském srovnání řadí hned za vedoucí dvojici. Češi patří mezi nejspokojenější národy nejen z hlediska množství odvedené práce, ale i v otázce její kvality. Průměrně je s kvalitou svého výkonu spokojeno 65 procent Evropanů, v Česku však tento poměr přesahuje 72 procent.

Až 22 procent respondentů práce v dubnu natolik unavovala, že poté nebyli schopni vykonávat domácí práce. V červenci těchto lidí ještě přibylo, a jejich podíl se tak vyšplhal až na 29 procent. Problémy s vyvažováním osobního a pracovního života mají nejčastěji ženy s dětmi do 11 let. Nejmenší problémy s udržováním rovnováhy mezi osobním a pracovním životem mají podle průzkumu bezdětní muži.

Veškeré problémy se odrážejí i na duševním stavu jednotlivců. Na 76 procent respondentů se mezi dubnem a květnem cítilo být v depresi. Nejvíce to pociťovali Řekové, kteří se k občasné depresivní náladě přiznali až v 85 procentech případů. Česko má naopak pátý nejvyšší podíl lidí, kteří se v první polovině roku kvůli pandemii nikdy necítili ‚pod psa‘ (38 procent).

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme