Nábory zahraničních pracovníků komplikuje pandemie. Kvůli opatřením chybí firmám ve výrobě
Mezi cizinci znovu roste zájem o práci v Česku. Potvrzují to oslovené personální agentury. Podle nich ale zaměstnávání zahraničních pracovníků výrazně komplikují pandemická opatření. Kvůli povinné karanténě a testování na koronavirus se celý proces zpožďuje až o několik týdnů. Firmy přitom aktuálně shánějí tisíce lidí – hlavně do výroby, logistiky nebo také na stavby.
Omezené cestování přimělo řadu podniků nabírat zahraniční pracovníky přes online pohovory. K výběrovému řízení tak stačí webová kamera a překladatel. Na dálku firmy vybírají i kandidáty technických a manuálních profesí – třeba na pozice lakýrníků, elektrikářů nebo svářečů. Jejich odbornou kvalifikaci a zručnost prověřují konkrétním zadáním úkolů.
České podniky navíc hledají zaměstnance mezi cizinci stále častěji. Některé společnosti totiž postupně navyšují výrobu a pracovníci jim chybí.
„Spousta firem dokonce posílila výrobu tady v Čechách a zastavila ji někde v Mexiku a v dalších zemích. To znamená, že spousta firem přešla z dvousměnných na třísměnný provoz, aby vykompenzovaly výpadky v těch kritických zemích. A tohle zvýšilo požadavek na počty zaměstnanců. V tuto chvíli to je skutečně velké množství požadavků, co máme,“ říká manažer společnosti ManpowerGroup Tomáš Řehák.
Riziková země
Podle Řeháka firma měsíčně realizuje až 16 hromadných výběrových řízení. Aktuální pandemická situace umožňuje zaměstnávání hlavně unijních a ukrajinských pracovníků. Problémy s přesunem cizinců do České republiky jsou například u zemí, které pozastavily pracovní vízové procesy.
Analytik trhu práce: Zavření okresů komplikovalo nábory do práce. Kompenzovat se to bude v dubnu
Číst článek
„Třeba Srbsko, odkud se lidi dostávají velmi složitě. Dneska už máme některé kandidáty 12 měsíců v procesu a stále je tady nemáme. Samozřejmě jsme zaznamenali i v rámci Evropské unie velký pokles zájmu jít do zahraničí. Je to hodně často způsobené i fungováním státu. Leckdy se v těch zemích dávají tak vysoké dávky v době pandemie, že se jim nevyplatí jít do jiné země za prací,“ dodává Řehák.
Příkladem je Řecko. A třeba uchazeči z Maďarska práci v Česku odmítají. Země je pro ně příliš riziková, jak říká manažer pro nábor zahraničních pracovníků společnosti Grafton Vlastimil Václavík.
„Naše společnost, když nabírá zaměstnance, tak se setkala s názorem, že Česká republika není bezpečnou zemí z hlediska zdraví a covidu, a zaměstnanci nepřijali nabídku od zaměstnavatelů. Jedná se hlavně o země z Evropské unie – tam jsme zažili největší strach.“
Podle Václavíka kvůli pandemii koronaviru loni z Česka odjelo víc než 300 tisíc zahraničních pracovníků. Teď se postupně vracejí. Jenže přijímání cizinců dál komplikují pandemická opatření.
„Je zde plno věcí, které ten proces komplikují a natahují. Bavíme se o nařízení ohledně covidu, kdy zaměstnanci, kteří přijíždějí do Čech, musí být testovaní nejdříve v mateřské zemi, zde musí strávit pět dní v karanténě, až poté si můžou udělat další test a teprve potom můžou začít pracovat. Co se týká onboardingu a nástupu do zaměstnání, tam se bavíme o prodloužení v řádů až týdnů,“ vysvětluje Václavík.
Průměrná doba, za kterou firmy můžou získat nového zaměstnance z ciziny, je u dlouhodobých pobytů aktuálně tři až pět měsíců.
