Předseda banky Barclays odstoupil kvůli skandálu s manipulací úrokových sazeb

Předseda banky Barclays Američan Marcus Agius dnes potvrdil, že odstupuje z funkce. Přiznává se k odpovědnosti za skandál s manipulacemi s průměrnými úrokovými sazbami LIBOR. Do manipulace s nejdůležitějším ukazatelem likvidity na bankovním trhu se mělo zapojit osm velkých bank. Bankovním ústavům Barclays, HSBC i Royal Bank of Scotland už byly vyměřeny rekordní částky na urovnání sporu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda banky Barclays Marcus Agius (uprostřed) rezignoval | Zdroj: Reuters

Pod tlak se dostal i generální ředitel banky Barclays Bob Diamond, zatím se ale rezignovat nerozhodl. Banka dostala minulý týden pokutu 290 milionů liber poté, co vyšlo najevo, že její makléři podávali kolegům z jiných bank falešné informace o základní úrokové sazbě LIBOR, kterou banky v Londýně účtují jiným bankám.

Přehrát

00:00 / 00:00

Obchodní ředitel pro institucionální a privátní klientelu ve společnosti Conseq Lukáš Vácha vysvětluje pozadí skandálu kolem manipulace sazeb LIBOR

Makléři Barclays uváděli nižší než skutečnou úrokovou sazbu, což jim přinášelo značné zisky. Marcus Agius má ve čtvrtek vystoupit před výborem poslanecké sněmovny pro finanční záležitosti.

Slovo LIBOR je zkratkou anglického London Interbank Offer Rate. „Není to tržní úroková sazba, která by se stanovila realizací nějakých transakcí, ale funguje to tak, že existuje přibližně dvacet referenčních bank, které přibližně v půl jedenácté dopoledne referují Britské bankovní asociaci, za kolik jsou si aktuálně na mezibankovním trhu půjčit peníze,“ vysvětluje obchodní ředitel pro institucionální a privátní klientelu ve společnosti Conseq Lukáš Vácha.

Z těchto dvaceti sazeb je pak vypočítán medián a na jeho základě stanoví Britská bankovní asociace LIBOR pro konkrétní den. Z něj se odvozují například sazby hypoték nebo kupóny dluhopisů s variabilní úrokovou sazbou.

Zisk i cesta z krize

Manipulaci průměrné úrokové sazby LIBOR mohli bankéři využít k vlastnímu obohacení nebo k obohacení instituce, pro niž pracují, myslí si Vácha. Úpravou sazby se totiž mohli zvýhodnit při realizaci obchodů.

„Druhý důvod mohl být i uchránění vlastní banky v průběhu finanční krize na podzim 2008, kdy v podstatě trh mohl mít podezření, že se daná banka už netěší důvěře investorů a ti jsou ji ochotni půjčovat pouze za vysoké úroky, a proto ti konkrétní zaměstnanci mohli mít důvod, proč uměle tuto sazbu podstřelovat tak, aby si důvěru udrželi,“ dodává.

Bankovní ústav Barclays v Londýně | Foto: Reuters

Manipulace úrokové sazby směrem dolů, ke které v bankách většinou docházelo, podle Váchy znevýhodnila osoby poskytující peníze, protože tak došlo k přesunu financí směrem k dlužníkům.

„Paradoxně například majitelé hypoték nebo dlužníci z hypoték, jejichž úroková sazba je fixována na tuto sazbu, na tomto mohli vydělat, protože aktuální LIBORy platné v dané dny, kdy k manipulacím mohlo dojít, byly nižší,“ přibližuje.

Přestože se nejedná o první skandál londýnského City, Vácha si myslí, že nevzniká potřeba, aby stát nad bankami uplatňoval tvrdší dohled než doposud. Zrušit důvěru, na jejímž základě podle něj finanční trhy fungují, kvůli selhání několika jednotlivců mu totiž nepřipadá vhodné.

Milan Kocourek, Tomáš Pavlíček, Barbora Kreuzerová, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme