Představitelé Itálie, Francie, Německa a Španělska budou řešit situaci v eurozóně
V Římě se večer scházejí vrcholní představitelé Itálie, Francie, Německa a Španělska. Mluvit se bude o dalším vývoji v eurozóně a hlavně ve Španělsku, které je pod tlakem na finančních trzích. Trápí ho obrovská nezaměstnanost i další hospodářské problémy.
Nezávislé zprávy auditorů ukazují, že v nejhorším případě by nedostatek kapitálu celého španělského bankovního sektoru nepřesáhl 62 miliard eur. Nejhorší scénář počítá s případným propadem HDP o 6,5 procent.
„Existují i další odhady, například Mezinárodní měnový fond odhadl potřebu španělských bank přibližně na 42 miliard eur. Faktem ale je, že nutná finanční injekce je relativně velká,“ řekl ekonom Petr Havlík z Vídeňského institutu pro mezinárodní hospodářská srovnávání.
Ekonom Petr Havlík z Vídeňského institutu pro mezinárodní hospodářská srovnávání ve Světě o osmé
Základní scénář vyčísluje kapitálové potřeby bank na 16 až 25 miliard eur. Španělské ministerstvo hospodářství uvedlo, že podrobný audit bude zveřejněn v září. Eurozóna už Madridu přislíbila až 100 miliard eur.
Španělsko oficiálně požádá o finanční pomoc pro své banky v příštích dnech. „Problém, je španělská vláda o tuto pomoc váhá požádat, protože se obává určité ztráty suverenity,“ poznamenal Havlík.
Společné evropské dluhopisy
Mezitím prodalo v aukci při vysoké poptávce státní dluhopisy se středně dlouhou dobou splatnosti za více než 2 miliardy eur, tedy nad horním koncem cíle vlády. Jejich výnosy ale prudce rostly. U pětiletých dluhopisů stouply nejvýš za 15 let.
„Úroková sazba je hrozně vysoká a středně a dlouhodobě samozřejmě neudržitelná. Proto se také diskutuje o jedné variantě pomoci těm velmi postiženým zemím eurozóny, to znamená nějakým způsobem podporovat nižší úrokové sazby, které země při vydávání svých dluhopisů musí platit,“ dodal Havlík.
Nižší úrokové sazby se podle něj daly podporovat tím, že by se vydaly společné evropské dluhopisy. „Nebo dluhopisy eurozóny, které by se financovali ze společného fondu. A tím pádem se dá očekávat, že by byly úroky nižší. Ale zatím není žádná politická dohoda,“ uzavřel Havlík.
