Přelití nepokojů do ropných států může zastavit globální oživení
Podle některých ekonomů hrozí světu kvůli nepokojům v Africe a na Blízkém východě stagflace - tedy kombinace vysoké inflace a nulového hospodářského růstu. Už na počátku února to tvrdil například Nouriel Roubini, jeden z mála ekonomů, kteří předpověděli finanční krizi. Od té doby se situace i kvůli Libyi zhoršila. Cena barelu ropy se zvýšila o více než 8 dolarů. A inflace včetně takzvané jádrové roste.
Americké burzy v noci ztratily až 3procenta. Asijské od nich dnes převzaly štafetu. Podle ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše jsou nyní na místě obavy, že by situace v Libyi a okolí mohla zastavit ozdravení globální ekonomiky.
„V tuto chvíli určitý prudký nárůst cen komodit může vyslat velice silný negativní šok do ekonomik, které jsou tahouny globálního oživení. Jsou to především velké rozvíjející se ekonomiky – Čína, Indie, jihovýchodní Asie, ale i jižní Amerika, kde ceny komodit hrají výraznou roli. Pokud by tam inflační šok měl negativní dopad, pocítilo by to celosvětové hospodářství,“ vysvětlil na Rádiu Česko.
Hrozí světu kvůli nepokojům v Africe a na Blízkém východě stagflace - tedy kombinace vysoké inflace a nulového hospodářského růstu? Otázka pro analytika Poštovní spořitelny Jana Bureše.
Dodal, že v tuto chvíli lze ten dopad těžko kvantifikovat. „Protože Blízký východ je zásobárnou zhruba dvou třetin světové ropy a potenciální nebezpečí může být hodně vysoké. Takže trhy jsou v tuto chvíli nervózní z toho, že neví jak velký by ten potenciální dopad mohl být,“ řekl.
Bod zlomu
Podle ekonoma je těžké přesně předpovědět, jak dlouho by napětí v Africe a na Blízkém východě muselo trvat, respektive jak moc by ještě musela ropa zdražit, aby se růst globální ekonomiky zastavil, aby nastal takzvaný bod zlomu.
„Myslím si, že kdyby se cena ropy vyšplhala nad maxima z roku 2008, což je blízko 150 dolarům za barel, byl by to dostatečně silný nákladový šok pro současnou globální ekonomiku tak, aby začal zpomalovat,“ přiblížil ekonom.
Připomněl, že napětí zatím probíhalo v zemích, které s ropou nemají příliš mnoho společného, jako Tunis nebo Egypt. Libye je sice podle něj devátým nejvýznamnějším členem v OPEC a hraje důležitou roli na globálním ropném produkčním řetězci, ale ne úplně kritickou.
„Kritická situace by nastala ve chvíli, kdyby se revoluční nákaza přelila do zemí, které jsou nejdůležitější – jako je Saudská Arábie, Írán a Irák,“ přiblížil ekonom.