Od začátku roku přerušilo živnost 56 tisíc lidí. Podnikatelé s obnovením vyčkávají nebo mění obor

V prvním pololetí přerušilo svou živnost nejvíc podnikatelů v Česku od roku 2017. Bylo to zhruba 56 tisíc lidí. Vyplývá to z dat společností CRIF. Podle generální ředitelky Asociace malých a středních podniků a živnostníků Evy Svobodové někteří vyčkávají, jestli v podnikání budou moct pokračovat i přes vládní opatření proti šíření koronaviru. Některé firmy se ale epidemii dokázaly přizpůsobit, řekla ve vysílání Radiožurnálu Svobodová.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle Svobodové v prvním pololetí letošního roku vzniklo nejvíc nových živností na deset končících podnikatelů. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jaký je hlavní důvod, proč podnikatelé letos svou živnost pozastavili?
Důvodů je celá řada. Nelze říci, že by to byl jenom jeden důvod. Také je třeba říci, že v prvním pololetí přerušilo, nikoliv ukončilo, živnost na 56 tisíc podnikatelů. A tam je ten otazník, protože řada z nich vyčkává, jak dlouho, když to řeknu lidově, vydrží případná omezení, která mohou přijít nebo která absolvovali v minulosti kvůli koronavirové krizi.

Je pravda, že ne každý se s tím dokáže vypořádat. Záleží, v jakém oboru podniká. Například zedník, tak to je profese, které je extrémně málo na trhu. Ale samozřejmě chápu, že pokud je samoživitel a má na starosti malé dítě, tak to musí být pro něj velmi komplikované.

‚Když se otevře, přenosů přibude.‘ WHO varuje před rozsáhlým rušením proticovidových opatření

Číst článek

Mluvila jste o lidech, kteří živnost přerušili. Od začátku roku jich je o 7 tisíc víc než loni ve stejném období. Je vyčkávání, jak se věci vyvinou, tím hlavním důvodem, proč je jich víc?
Dá se to tak odhadovat. I podle závěrů z tiskové zprávy CRIFu, o kterou se opíráte. Nejčastější obory, které se takto chovají a vyčkávají, jsou lidé, kteří pracovali v gastronomii. Víme, že i po otevření gastronomických provozů byl velký problém sehnat personál: číšníky, servírky, úklid. Takže to bylo skutečně velkým problémem. Ale týká se to i kultury, cateringových společností, různých překladatelů, eventových agentur. Tam ta omezení v minulosti nastala a lidé často odešli do zaměstnanecké pozice a zjistili, že jako zaměstnanci mají o něco méně starostí. Když si odbydou pracovní dobu, tak jdou domů s čistou hlavou. Takže faktorů je celá řada.

Dalo by se s nadsázkou říct, že se rozdělilo a výrazně proměnilo rozložení sil na trhu?
Že výrazně, to říct nelze. Zpráva CRIFu uvádí, že v prvním pololetí letošního roku připadalo nejvíce nových podnikatelů na deset končících. Například v Praze a Středočeském kraji je to shodně 20. Ale liší se to regionálně. Nejslabší je tradičně Karlovarský a Ústecký kraj. Je pravda, že některým se prostě nedařilo, protože byli v oborech, kde pandemie výrazně zasáhla.

Ale na druhou stranu jsou obory, které extrémně narostly, ať už jsou to IT obory, e-komerce, celá řada rozvážkových služeb a podobně. Je možné, že podnikatelé, kteří podnikali v některém z oborů, který byl zasažený, tak byli schopni se přeorientovat na zcela jiný typ podnikání.

Češi po prvním očkování mohou od pátku cestovat na Slovensko bez následné karantény, uvedl Kulhánek

Číst článek

Někde to je, někde to z definice nejde. Mění se nějak to, čemu se říká riziko podnikání?
Neřekla bych, že se příliš mění riziko podnikání. Spíš je tady veliká nejistota, kterou mají podnikatelé před sebou. A to, jak se pandemie bude vyvíjet. Samozřejmě řada z nich řeší, jestli na podzim přijde další vlna, jak velký vliv bude mít na jejich podnikání. Jestli je to opět omezí, jestli budou muset zavřít. Nevědí, jak silná ta vlna může být. A to je jeden z faktorů, který oni řeší, protože vlny mohou přicházet periodicky. A podle toho, jak velký zásah do jejich podnikání budou mít, tak podnikatelé přemýšlí o tom, jestli budou stále řešit stejné problémy, jestli mají energii, osobní síly, odvahu se s tím pořád vypořádávat a snažit se tu svoji živnost nějak udržet.

Ale také mohou tušit, jaká bude státní pomoc a záchranné balíčky v případě možných dalších vln.
Právě, že se dá očekávat, že státní pomoc nebude tak veliká, jako byla v prvopočátku. Samozřejmě, když pandemie úplně začala. Státní kasa se vyprázdnila a zdrojů není příliš. Na druhou stranu očekáváme, že stát se už poučil. Spousta situací, které se pravděpodobně budou v nějaké míře opakovat, tak už mají nastavené nástroje a že ta omezení nebudou tak velká. I podnikatelé po tom volají, aby provozy nebyly rozhodně zavírány. A v případě, kdy by to bylo opravdu nezbytně nutné, tak pouze omezeny, aby oni mohli nadále v nějaké míře podnikat.

Jan Pokorný, ban Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme