Přes 70 milionů dní na nemocenské. Češi marodí častěji a déle

Na nemocenské Češi loni strávili více než 70 milionů dní. Podle Českého statistického úřadu jde zhruba o pětiprocentní nárůst oproti předchozímu roku. Celkový počet případů pracovní neschopnosti přesáhl v loňském roce 1,6 milionu. Nejčastěji marodí zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé čekající na chodbě (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Protože průměrná délka marodění činí zhruba šest týdnů, každý den tak chybělo zaměstnavatelům v práci průměrně přes 160 tisíc lidí. To je asi o osm tisíc lidí víc, než tomu bylo v roce 2015.

„Pracovní neschopnost byla ve většině případů zaviněná nemocí, ve 2,9 procenta byly její příčinou pracovní úrazy a v 8,9 procenta ostatní úrazy, tedy ty, které se stanou mimo pracoviště, ale zaměstnance vyřadí z pracovní činnosti," uvedla mluvčí Českého statistického úřadu Petra Báčová.

Dlouhodobě nemocní zaměstnanci si zřejmě polepší, schválila to sněmovna

Číst článek

„Nejvíce případů pracovní neschopnosti v přepočtu na sto pojištěnců bylo zaznamenáno v Libereckém, Plzeňském a Karlovarském kraji," dodala. Naopak nejméně jich bylo v Praze, Olomouckém a Jihomoravském kraji. Ty regionální rozdíly jsou ovlivněné hned několika faktory. Hlavní roli ale hraje míra nezaměstnanosti v jednotlivých krajích.

Častěji marodí ženy

Za posledních deset let se délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti zvyšuje. Ještě v roce 2006 to bylo v průměru 35 dní a loni už to bylo 43 dní. V pracovní neschopnosti byly častěji ženy.

Nejčastěji marodí zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu. Je to dáno i rizikovým prostředím na pracovišti, právě ve zpracovatelském průmyslu dochází častěji k úrazům. Vůbec nejčastější je pád z výšky, zlomená noha nebo taky otřes mozku. Za pracovní úraz navíc náleží zaměstnancům odškodné.

Třeba za zlomené žebro může člověk dostat až pět tisíc korun. Navíc ti, kteří marodí dlouhodobě, se zřejmě dočkají zvýšení nemocenské. Změnu schválila sněmovna v rámci vládní novely o pojistném na sociální zabezpečení. Předlohu ještě musí projednat Senát a podepsat prezident.

Bolest zad by se mohla zařadit mezi nemoci z povolání. Rozhodne o tom vláda

Číst článek

Kontroluje se každý desátý

Zatímco teď dostávají zaměstnanci od 15. dne nemoci 60 procent vyměřovacího základu, nově by měla dávka vzrůst o šest procentních bodů. Ale až od 31. dne nemoci. Pokud bude člověk v neschopnosti ještě déle, konkrétně od 61. dne nemoci, dávka stoupne na 72 procent vyměřovacího základu.

Loni Česká správa sociálního zabezpečení vyplatila na nemocenské dávky skoro 17 miliard korun. Tedy asi o 1,5 miliardy víc než v roce 2015. Výdaje rostou i díky zvyšování dávek. Každoročně se totiž zvedají hranice pro stanovení základu příjmu, ze kterého se pak nemocenská vypočítává.

Pokud projde novela, která navyšuje dávky při delší nemoci, výdaje by se podle odhadů zvedly o necelé 2,5 miliardy korun.

Ne všichni ale podmínky pracovní neschopnosti dodržují. Kontroloři navštíví v průměru každého 10. nemocného. Loni během prvních devíti měsíců inspektoři snížili nebo nedali nemocenskou dávku více než 2,5 tisícům lidí, a to právě kvůli porušení podmínek. Lidé se totiž při nemoci často nezdržují na adrese, kterou sdělili svému ošetřujícímu lékaři.

Zuzana Švejdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme