Při prodeji Unipetrolu vláda ignorovala doporučení komise i tajných služeb
Prodej Unipetrolu polské PKN Orlen nebyl transparentní, ani pro stát výhodný, jak dosud tvrdili představitelé bývalé vlády Vladimíra Špidly. Dokládají to zápisy odborné poradní komise, kterou tehdejší kabinet právě kvůli privatizaci holdingu ustavil. Kdyby vláda podle poradců nesnížila počet uchazečů, mohla za Unipetrol získat o několik miliard korun navíc.
Špidla se svými ministry vyřadil ze soutěže, navzdory výslovnému doporučení komise, tři z celkem šesti zájemců o holding. Hned druhý den poté, co kabinet o zúžení rozhodl, poradci protestovali. "Byla snížena transparentnost privatizačního procesu. Poradci nevěděli o žádných omezeních. Tím, že vláda vyřadila dvě ze tří nejvyšších nabídek, značně omezila konkurenci," uvádí se v zápisu z jednání komise.
V tendru nakonec zůstaly britských Shell, maďarský Mol a polský PKN Orlen. Expremiér Špidla říká, co jeho kabinet sledoval: "Dosáhnout co nejlepší ceny, za druhé dosáhnout situace, kdy pořád budeme mít co nejlepší kontrolu nad dalším vývojem po privatizaci. A protože středoevropské nabídky byly z obou těchto hledisek nejzajímavější, byla dána přednost středoevropskému řešení."
Mezi vyřazenými se ale vedle Kazachů a Rusů ocitla i slovenská finanční skupina Penta. Kromě stanoviska komise měl kabinet k dispozici ještě zprávy tajných služeb. "Informace od tajných služeb jsme neměli pouze z ústního podání, ale i z písemných matriálů. Jestli z toho lze učinit nějaký závěr, tak ta varování tam byla, ale vůči úplně jiným subjektům, než vůči těm, které byly vyřazeny," řekl bývalý člen poslaneckého vyšetřovacího týmu a současný ministr průmysl Martin Říman. Vláda tedy ignorovala nejen doporučení svých poradců, ale i varování tajných služeb.
