Druhý nejlepší výsledek v unii. Příjmovou chudobou jsou v Česku ohroženi jen tři ze sta zaměstnanců
Jen 3,4 procenta pracujících lidí jsou v Česku ohroženi chudobou. To je vůbec nejlepší výsledek za posledních deset let. Ukazují to nejnovější dostupná data Eurostatu za rok 2018. Česko si v tomto ohledu stojí téměř nejlépe z celé Evropské unie.
Lépe v žebříčku dopadlo jen Finsko. Například v Rumunsku, které ze srovnání vyšlo vůbec nejhůř, se s hrozbou chudoby potýká každý šestý zaměstnanec. Průměrně je přitom v unii příjmovou chudobou ohrožený každý desátý pracující.
Výdaje na dávky v nouzi klesají, jsou nejnižší za 7 let. Lidé s malým příjmem na podporu už nedosáhnou
Číst článek
Podobně často jako Rumuni jsou příjmovou chudobou ohroženi také obyvatelé Lucemburska. Přitom právě velkovévodství je podle HDP na hlavu nejbohatší zemí světa. Vysoké mzdy totiž dávají vyšší srovnávací základnu.
„V nějaké absolutní hodnotě, co si mohou lidé dovolit v té zemi, je medián v Lucembursku dvakrát výš než v České republice. Tím pádem i hranice chudoby je dvakrát výš a tím pádem pod ni snáze padnou ti nízkopříjmový pracovníci. Ale nízkopříjmoví pracovníci se mají pořád výrazně lépe než nízkopříjmový pracovníci v Česku,“ vysvětlil Radiožurnálu sociolog Daniel Prokop. Průzkum tak vypovídá hlavně o tom, kolik lidí nedosáhne na standardní životní úroveň dané země.
Podle celoevropských měřítek jsou častěji postiženi příjmovou chudobou muži – jsou častěji nezaměstnaní. Naopak v Česku je situace opačná a dlouhodobě jsou to právě ženy, kdo je chudobou ohrožen víc.
„U nás je nezaměstnanost malá a ženy doplácí na to, že mají o 22 procent nižší platy, takže jsme jednou ze zemí, která má největší platové rozdíly mezi muži a ženami. U nás jsou ženy hodně penalizovány za mateřství a při návratu do práce mají výrazně nižší platy až do věku 50 let,“ dodal sociolog Prokop.
Samoživitelky a důchodkyně
Vůbec nejhůř jsou na tom v tomto ohledu samoživitelky. 60 procent z nich si nemůže dovolit pokrýt nenadálý výdaj ve výši deseti tisíc korun. Obecně je ale těžší pro ženy na rodičovské návrat do práce i z důvodu nedostatku částečných pracovních úvazků. Ty jsou navíc poměrně hodně zdaněné.
Na jaře bylo v Česku téměř 24 000 bezdomovců, z toho 2600 dětí. Více než třetina žila v Praze a na Ostravsku
Číst článek
Druhou skupinou, která je výrazně ovlivněná chudobou, jsou pak důchodkyně. Průměrný věk dožití žen je totiž v Česku o šest let vyšší než u mužů, náklady na bydlení jim ale ani po smrti partnera v podstatě neklesnou.
Jedním z témat v poslední době je chudoba dětí. Na tu má podle poslední zprávy Evropské komise z loňského roku v Česku velký vliv vzdělání rodičů. U potomků otců a matek s nízkou kvalifikací a vzděláním patří riziko chudoby v Evropské unii k vůbec nejvyšším, naopak u dětí vysoce kvalifikovaných rodičů k těm zdaleka nejnižším.
Komise ve zprávě taky poukázala na to, že podíl chudých a vyloučených je v Česku sice nízký, rozdíly mezi skupinami obyvatel a regiony se ale prohlubují. Praha a Brno se vzdalují venkovských oblastem, které jsou chudší, je v nich nižší produktivita, méně inovací, větší zadluženost či větší nerovnosti mezi muži a ženami.
