Přípravy textu unijní smlouvy o rozpočtové odpovědnosti finišují
Přípravy textu unijní smlouvy o rozpočtové odpovědnosti jde do finále. I pod dojmem nedávného snížení ratingu několika do té doby nejlépe hodnocených zemí se snaží evropští lídři dát trhům na srozuměnou, že Evropa má zájem dlouhodobě řešit svoje problémy s dluhy. První hotový text můžou dostat k posouzení ministři financí eurozóny už v pondělí nebo v úterý. Nejpozději by mělo padnout rozhodnutí 30. ledna na summitu Evropské unie.
I proto německá kancléřka Angela Merkelová sbírá podporu. Dnes by se měla sejít se zástupci Švédska, Portugalska a Rakouska. Švédsko mělo spolu s Českem k nové smlouvě výhrady. Na rozdíl od Čechů se ale rozhodlo poskytnout eurozóně přes MMF půjčku maximálně 100 miliard švédských korun, což je bezmála trojnásobek v korunách českých.
„Návrhy na posílení rozpočtové odpovědnosti států jdou podle mého názoru dvěma hlavními směry. První je, že by si země do svého právního systému, a to co nejrobustněji, například do ústavy, měly dát závazek k nějaké zodpovědné fiskální politice. Pravděpodobně by se to nějak odvíjelo od maastrichtských kritérií,“ říká Luděk Niedermayer, bývalý viceguvernér České národní banky.
O přípravách textu unijní smlouvy o rozpočtové odpovědnosti mluvil na Rádiu Česko Luděk Niedermayer, bývalý viceguvernér České národní banky
„Druhá část logiky je v tom, že Evropská komise o něco posílí svoji ingerenci v tom, jakým způsobem bude komentovat rozpočtové návrhy jednotlivých zemí a bude se snažit nějakým způsobem snažit vyvíjet tlak na státy, aby to jejich rozpočtování odpovídalo cíli zodpovědné fiskální politiky,“ uvádí Niedermayer.
Země, které jsou členy Evropské unie, souhlasily podle Niedermayera s maastrichtskými kritérii a zejména s paktem stability a růstu, který stanovil tři pravidla pro fiskální politiku, tedy nepřekročení 60 procent dluhu na HDP, maximální deficit 3 procenta a běžné hospodaření státního rozpočtu blízké vyrovnanému stavu.
„Toto je součástí evropského právního řádu již více než deset let. Bohužel se ukázalo, že to, že je to součástí evropského právního řádu není dostatečná páka na to, aby to země dodržovaly. Z určitého pohledu se na tu dnešní diskuzi dá dívat tak, že se ukázalo jako potřebné, aby se země k těmto závazkům, ke kterým se již jednou přihlásily, přihlásily dostatečně robustně i ve své národní legislativě a to lze těžko považovat za zásah do národní suverenity,“ pokračuje ekonom.
'Referendu nerozumím'
Nějaký text by měl být hotový koncem ledna. Jenže i pak se čeká několik měsíců dlouhý ratifikační proces, Dánové, Irové, Češi, možná i Nizozemci žádají referendum.
„Evropa si je vědoma, že se nejen země musejí chovat fiskálně odpovědně, ale dlouhodobě musí vytvořit takové podmínky, aby trhy uvěřily, že to není náhoda, že dva, tři roky bude fiskální politika v pořádku. Krátkodobě bude hrát velikou roli to, jak si budou se svojí fiskální politikou počínat jednotlivé země. Ale dlouhodobě by bylo žádoucí, aby tato smlouva byla a upřímně řečeno mě diskuze o referendu velice překvapují,“ dodává Luděk Niedermayer, bývalý viceguvernér České národní banky.
