Problémy italské ekonomiky ohrožují francouzské banky
Řecko není schopno včas splácet své dluhy a stojí těsně před bankrotem. I ratingová agentura Fitch včera srazila hodnocení země o tři stupně. V ohrožení je ovšem také další země - Itálie. A s ní francouzské banky. Podle analýzy švýcarské Banky pro mezinárodní platby BIS držely francouzské banky na konci roku 2010 téměř 393 miliardy dolarů, tedy necelých sedm biliónů korun, italského dluhu, což představuje 45 procent celkového dluhu u zahraničních bank.
Francie podle švýcarské BIS půjčila právě italským bankám víc, než ústavům ve Španělsku, Portugalsku, Řecku a Irsku dohromady.
O problémech francouzských bank mluvil na Rádiu Česko Lukáš Macek, ředitel dijonské sekce pařížského Institutu politických věd
„Obecně je téma dluhové krize eurozóny jedním z hlavních témat ve Francii již několik měsíců. Aspekt zranitelnosti francouzských bank je také zmiňován, byť to možná není to úplně nejdůležitější. Upřímně řečeno, často zaznívá, že jak je v Evropě ohroženo postupně stále více ekonomik, další na řadě by mohla být Francie. A to nejen proto, že je tam problém bank, ale proto, že i Francie je velmi zadlužena,“ uvádí Lukáš Macek, ředitel dijonské sekce pařížského Institutu politických věd.
„Francouzské banky, zejména ty největší, v posledních patnácti letech hodně vsadily na mezinárodní expanzi a pochopitelně se obracely k zemím, ke kterým má Francie tradičně blízko, k zemím, které jsou jakousi hospodářskou periferií Francie. Dá se to srovnat například s tím, jak německé a rakouské banky expandovaly do střední a východní Evropy. Pro Francii je tento typ prostoru spíše středomoří,“ pokračuje Macek.
Rizikovost investic do Itálie byla podle Macka menší: Italská ekonomika je přeci jen třetí největší v eurozóně. Je to země, která i když má určité problémy, má silnou ekonomiku, zejména díky severu země. Určité zábrany, které nepochybně panovaly vůči Řecku nebo Portugalsku, byly v případě Itálie nižší.“
„Francie vnímá, že řecký či italský problém není jen problém Řeků nebo Italů. Že propojenost v dnešní Evropě je výrazná.,“ dodává ředitel dijonské sekce pařížského Institutu politických věd.
