Procházíme transformací, ne krizí, říká profesor jezuitské univerzity z New Yorku
To, čím nyní procházíme, to není ekonomická krize. Jedná se pouze o další transformaci ekonomiky. Tak jako jsme přešli ze zemědělství na průmysl a z průmyslu na služby, tak je dnes ve své vrcholné fázi také sektor služeb. Tak vidí dnešní situaci profesor Fordham University v New Yorku Milan Zelený. Na Fóru Zlaté koruny se ho Barbora Kreuzerová zeptala, zda vidí dnešní ekonomickou situaci jako selhání systému.
Já bych neřekl, že je to selhání, já bych řekl, že je to transformace. To znamená, že když se zemědělská společnost měnila na průmyslovou, nebylo to selhání zemědělství. Byl to důkaz, že zemědělství je natolik produktivní, že nemusí vázat pracovní sílu a pustilo ji do toho průmyslového sektoru. Dnes také nechci mluvit o selhání, protože to, že se nám začínají uvolňovat pracovní síly ze sektoru služeb, není to selhání služeb, ale je to jejich jakési vyvrcholení. A tudíž nám vzniká situace, která není krizová, ale která představuje dlouhodobou transformaci způsobu ekonomického chování.
S profesorem Fordham University v New Yorku Milanem Zeleným mluvila na Fóru Zlaté koruny Barbora Kreuzerová
Pokud budeme mluvit o tom, že v tuto chvíli je krize doprovodný jev a procházíme především transformací, jak bude vypadat ta nová ekonomika?
Bude založena na tom, že většinu zemědělských a průmyslových výrob a služeb budou pro nás vykonávat automaty a různé systémy. Jde na příklad o nákup na internetu. Digitální ekonomika vylučuje celou řadu tradičních profesí. Ekonomika se přesouvá směrem k tomu, že se zákazník stává vlastně zároveň tvůrcem toho výrobku nebo té služby. Je angažován. V tomto smyslu se ten klasický globální systém začne znovu přesouvat do jednotlivých lokalit, do jednotlivých komunit. To heslo, které razím zní: ‚Mysli globálně, ale jednej lokálně.‘
Když se na to podíváme z tohoto úhlu pohledu mají třeba ta současná jednání v Bruselu vůbec cenu? Má Brusel moc vyřešit problém, který tady je?
Milan Zelený
působí na Fordham University v New Yorku, na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, na Xidian University v Xi'an, Fu Jen University v Taipei, Indian Institute of Technology, Kanpur a IBMEC Rio de Janeiro.
Vede mezinárodní časopis Human Systems Management
Měl někdo moc vyřešit přechod ze zemědělské na průmyslovou společnost? Samozřejmě, že byly krize, že byly bouře, lidé byli nešťastní. Ale transformace je v podstatě základním způsobem, jakým se ekonomický systém manifestuje. Nikdo to nemůže zastavit. To, co se dnes děje, mi připadá zbytečné. Bylo by mnohem lepší, kdybychom svoji energii a myšlení zaměřili na to, jak se adaptovat, jak se naučit chovat v nové společnosti.
Celý svět, minimálně Evropa, čeká na nějaký velký krok. Nějakou vekou věc. Jde o to, kdo ten krok, tu věc udělá?
Udělají ji ty nejvyspělejší země. Tato krize postihuje hlavně Spojené státy, vyspělé státy Evropy a Japonsko. Tyto země jsou krizí postiženy nejvíce, protože ony jsou v té ztrátě pracovních příležitostí v sektoru služeb nejdále. Ony jsou nejvíce technologizované, mají nejlepší systémy. První průlom musí nutně přijít z té nejvyspělejší země. Jak Spojené státy vyřeší ne svoji krizi, ale transformaci, to bude škola a signál pro všechny ostatní země. Transformace byly vždy spojené s nepokoji, se společenskými pohyby, s migrací.
