Největším strašákem pro lidi v Česku zůstává zdražování. Sílí ale obavy z jaderného útoku či havárie
Za nejsilnější hrozbu pro Českou republiku považuje zhruba 70 procent lidí zdražování. Ukazují to výsledky projektu Česko 2022: Život k nezaplacení, na kterém Český rozhlas spolupracuje se společností PAQ Research. Inflace výrazně trápí jak lidi s nižším příjmem, tak i ty bohatší. Co všechno nejnovější výsledky ukazují?
Přestože v září začalo opět výrazněji přibývat lidí nakažených koronavirem, obavy z epidemie a taky civilizačních chorob podle výsledků výzkumu spíš klesají. Mezi tři největší je v září řadila necelá třetina z 1600 respondentů
Za druhou nejzávažnější hrozbu pro Českou republiku lidi považují možný rozpad demokracie, extremismus, dezinformace a autoritářství. Ve výzkumu tato témata opakovaně označují jako ohrožení dvě pětiny respondentů.
Analýza: Bohatí změnu skoro neucítí, chudí potřebují pomoc i po zastropování
Číst článek
A zhruba stejný počet dotazovaných na konci září mezi hrozby zařadil i válku a použití zbraní hromadného ničení, popisuje sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.
„Tam byly ty obavy velmi vysoké v březnu, na začátku konfliktu, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. To mezi své hlavní obavy řadila většina lidí. Následně to hodně klesalo, ale v posledním měsíci vidíme opět nárůst těchto bezpečnostních obav, které se týkají jak zbraní hromadného ničení, tak havárií například jaderných elektráren, které mohou v tomto konfliktu nastat.“
Vliv války
Vnímání hrozeb pravidelně zkoumá taky Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd. Jeho sociolog Matouš Pilnáček očekává, že se do výsledků dalšího výzkumu právě válka významně promítne.
„Protože už po obsazení Krymu a dalších částí ukrajinského území v roce 2015 významně vzrostl pocit ohrožení válkou. Zatímco v roce 2013 vnímala válku jako velkou hrozbu jen pětina respondentů, o dva roky později už to byla celá polovina,“ shrnuje výsledky dřívějších výzkumů Pilnáček.
Příspěvek na dítě pět tisíc. Polovina rodin ho dala na vybavení dětí do škol, někteří na dluhy, tvrdí studie
Číst článek
A jak riziko války a třeba i těch zmiňovaných dezinformací hodnotí zástupci armády a úřadů? Podle náčelníka Vojenské policie Otakara Foltýna je Česko v nejhorší bezpečnostní situaci ve své moderní historii.
Stát totiž podle něj v minulosti hrozbu Ruska podcenil. Foltýn to řekl na konferenci o ruském mocenském a vlivovém působení v Poslanecké sněmovně minulý týden.
A ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr tam upozornil i na intenzivní dezinformační kampaň.
„Z mého pohledu byla ta dezinformační síť dlouhodobě a velmi pečlivě budovaným lidským botnetem, který byl po invazi na Ukrajinu jen aktivován nebo přepnut na vyšší výkonnostní úroveň.“
Podle Kintra by se měl stát zaměřit, jak na vzdělávání lidí, kteří už teď dezinformace čtou, tak i na lepší výuku ve školách.
Klimatická změna stále v pozadí
Bezpečnost v Česku můžou do budoucna ovlivňovat i dopady klimatických změn, v porovnání s ostatními zmiňovanými hrozbami však zůstávají spíš v pozadí. Mezi tři nejsilnější je v září zařadilo 18 procent respondentů, mezi vysokoškoláky to bylo 24 procent.
Prokop: Průměrný důchodce na tom dnes není špatně, stoupl ale počet ohrožených domácností s dětmi
Číst článek
Vnímání změn klimatu jako závažného problému, který by měl stát řešit, ale v posledních letech podle dalších výzkumů narostlo.
„Víme i z dalších dat, že změna klimatu lidi znervózňuje, například sucho je závažným problémem pro nějakých 80 procent české veřejnosti. S daty z loňského roku můžeme srovnat třeba data z roku 2015. Tehdy 40 procent respondentů uvedlo, že se denně setkávají s projevy změny klimatu, o šest let později už to bylo 70 procent,“ poznamenává ekopsycholog Jan Krajhanzl z Institutu 2050.
Podrobnosti k projektu Česko 2022: Život k nezaplacení si můžete přečíst zde.
